Reklama
 
Blog | Jiří Papoušek

Čeho že se nejvíc bojím

Terorismus? Změna klimatu? Migrace? Ekonomická krize?

Výzkumníci veřejného mínění se živě zajímají o různé naše strachy a obavy a úzkosti. Zkoumají, co nás děsí nebo aspoň znepokojuje a kladou různé otázky, jimiž se snaží z nás vyrazit něco zásadně důležitého.  

Oblíbená otázka zní například nějak takhle:

Čeho se nejvíc bojíte?

1. terorismu

2. změny klimatu

3. imigrace, nebo

4. ekonomického propadu?

Vždycky, když něco podobného čtu, upřímně se divím (a někdy i kroutím hlavou). A rovněž obvykle docházím k závěru, že i kdybych se hodně snažil, stejně bych zřejmě nějak rozumně odpovědět nedokázal.

Proč? Tedy, hlavně mi vadí, že ty – v průzkumu oddělené – hrozby jsou ve skutečnosti propojené a zašmodrchané; všemožně se vzájemně ovlivňují, podporují a proplétají a to tak, že oddělit je od sebe a posuzovat zvlášť v podstatě nejde.

Když se na tyto souvislosti a tato propojení podívám konkrétně z hlediska klimatu, vidím toto: klimatické změny jsou propojeny příčinnou souvislostí jak s terorismem, tak i s imigrací. (A ovšemže taky s ekonomikou).

Jak lidi opouštějí svou zem

Řekl bych, že asi nejzřejmější či nejjasnější je souvislost klimatu a jeho změny s migrací. Zdá se mi, že každému musí být srozumitelné, že kvůli nežádoucí proměně klimatických podmínek lidé odněkud odcházejí nebo zase někam přicházejí. Dnes už to možná až tak neplatí pro všechny skupiny obyvatelstva či profese, ale pro zemědělce je i nadále klima zásadní, a když se prudce zhorší, často jim nezbývá než odejít.

Příběh syrské občanské války, respektive to, co jí předcházelo, ukazuje, že i v dnešní době zemědělci bez pomoci opravdu tvrdé a ničivé sucho dlouho nepřežijí. V Sýrii to sucho trvalo myslím šest let, přičemž jeho ničivé účinky byly zesíleny špatnou politikou vlády. V každém případě po těch šesti suchých a horkých letech museli farmáří z nejvíce postižené oblasti Sýrie opustit své farmy, a odejít někam jinam, většinou do velkých měst. Že byli velmi frustrovaní, to snad ani nemusím dodávat. Jejich hněv se obrátil proti vládě a zanedlouho došlo i na zbraně a násilí , které (vzhledem k situaci v regionu) přerostlo brzy v občanskou válku.

Jak se rekrutují teroristi

Neříkám, že změna klimatu, respektive šestileté sucho bylo jediným důvodem syrské války, ale soudím, že bylo jedním z těch podstatných důvodů, protože představovalo tu možná poslední kapku, kterou přetekl pohár,  Asi by se dalo říci, že bez toho sucha by válka nemuselo propuknout.

Pokud může  delší nebo dlouhodobé sucho  napomoci spustit občanskou válku (jako tu v Sýrii), tak asi taky může pomáhat  rozvoji jiných forem násilí, třeba i  terorismu.

Musím říci, že v  tomto bodě ty souvislosti příčin a následků už nejsou tak jasné, jako u migrace. A ono to ani není tak přímočaré, nestane se, že by snad nějaký ten zničený farmář nebo jeho syn u večeře jednoho dne řekli: jsme na huntě, nezbývá než vyrobit nějaké bomby a vyhodit nádraží nebo hospodu do povětří i s lidmi. Tak rychle to zase nejde. Ale když si představím ty zemědělce, bez pomoci a často takřka zoufalé, vidím, že moc šancí na nějaký ten klidný přesun do příhodnějších podmínek nemají. A v takovém případě mi nepřipadne až tak nemožné, že mohou udělat prakticky cokoli. V praxi to znamená třeba přidat se k nějaké místní loupeživé „partě“ („gangu“, „islamistické skupině“)

Změna klimatu teror podněcuje

Před pár dny se na internetu objevila zpráva think-tanku Adelphi, který pro německou vládu zpracoval rozbor na téma vztahu změny klimatu a terorismu.

Zpráva říká, že změna klimatu sama o sobě terorismus nevytváří, ale vytváří pro něj živnou půdu. Podle výzkumníků by bez klimatických změn nebylo na blízkém východě tolik násilí a zřejmě by teroristé nebyli tak úspěšní například ani v Nigérii. Jak tvrdí zmíněná zpráva, změna klimatu podněcuje teroristické akty a pomáhá takovým skupinám jako je Boko Haram, získávat další rekruty. Podle zprávy jsou místní obyvatele v  severovýchodní Nigérii, v regionu jezera ČAD v centrální Africe postiženi dlouhodobým suchem a nedostatkem vody a to tak, že až 71 % místních lidí žije v chudobě a více než 50 % je podvyživeno. Podle think-tanku to jsou ideální podmínky pro vzestup takových skupin, jako je Boko Haram.

K tomu bych dodal už jen to, že některé teroristické skupiny působí místně, některé mohou mít ambice třeba i celosvětové.

Co bych tedy s tím dotazníkem udělal

Teď to asi vypadá tak, že se prostě chystám říci, že nejvíc se bojím přehřívání planety a hotovo.

Nejdřív bych ale měl ještě někam zařadit tu ekonomiku. Ta, jak se mi zdá, má nejzamotanější příčinné souvislosti z  těch potenciálních „čtyř nebezpečí“. Souvisí úplně se vším, to je jasné. Ale pokud jde o klimatickou změnu, dalo by se říci, že ekonomika – ne snad jakákoli, ale ta dnešní, neoliberální ekonomika, která není jaksi schopna fungovat šetrně, efektivně a bez nebezpečných nezamýšlených důsledků, fakticky způsobuje změnu klimatu! Je to přece ekonomika, která stále nutně potřebuje těžbu uhlí a jeho pálení, také se neobejde bez ropy, a ráda vymýšlí, nabízí a vnucuje nové a ještě účinnější způsoby plýtvání. To ona dodává do atmosféry další a další tuny oxidu uhličitého.

Takže – pokud mám pravdu – představuje naše soudobá ekonomika mimo jiné také hlubší či původní ( i když běžnému pohledu skrytou) důležitou (i když ne jedinou) příčinu takových procesů, jako jsou migrační pohyby velkého množství lidí nebo rostoucí násilí a terorismus v celém světě. Neboli: tato ekonomika způsobuje změnu klimatu, a ta zase vyvolává migraci a podněcuje násilí a terorismus….

Je asi docela jasné, že s takovýmto náhledem na svět opravdu nemůžu na ty dotazníkové otázky, o nichž tu vlastně píšu, nějak smysluplně  odpovědět. Prostě to, čeho se bojím, vidím asi dost jinak než ten, kdo ty otázky klade. Já sám za sebe bych maximálně mohl někam dolů nebo na konec dotazníku připsat drzou poznámku: „Nejvíc se obávám ekonomiky, ale ani ne tak propadu, jako spíše dalšího rozkvětu tohoto typu ekonomiky.“

https://www.theguardian.com/environment/2017/apr/20/climate-change-will-fuel-terrorism-recruitment-adelphi-report-says

 

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama