Komentáře: Jak by mě zelení hnali tam a zase zpátky aneb Jádro, úspory a klima (2)

Od: Anonym

Anonym — Thu, 21 Jul 2022 17:02:11 +0000

Od: A.S.Pergill

A.S.Pergill — Sun, 10 May 2015 16:42:51 +0000

Druhá věc je, že IMHO
není nikomu nic po tom, kolik domácností vedu, pokud za vše řádně platím. Nevím, proč by se do něčeho takového měli ekofašisté montovat, dost na tom, že kvůli těmto zlodějům platí každá domácnost o tisíce ročně víc za elektřinu a některá paliva. Údajně proto, aby podporovala opatření, která „chrání před globálním oteplováním“, v reálu ovšem (např. biopaliva, ale i některá další ekologisty prosazení prodražení) zvyšující produkci onoho fiktivně škodlivého CO2.

Od: KAteřina

KAteřina — Fri, 08 May 2015 13:52:28 +0000

Dobré srovnání
Jídlo i teplo jsou nutné k přežití. Zatímco u jídla se problém řeší přes rozsáhlou tradiční síť obecních vývařoven ve školních jídelnách, domovech důchodců apod, ze kterých se jídlo jednoduše rozváží (malé obce leckdy dotují i prodejny potravin), žádná spolehlivá síť dodávající palivové dřevo neexistuje. Vždy záleží na místních podmínkách, mnohdy a pro mnoho lidí je dřevo nedostupné, se všemi „tak si něco připlatíte“ i velmi drahé. Vadí mi to, že stát tento problém neřeší. Jen dotuje ty, kteří dřevo mají a sankcionuje ty, kteří topí uhlím, i když pro mnohé je to jediná reálná možnost jak nezmrznout.
Energetická koncepce státu by měla řešit i zabezpečení energie pro domácnosti, byť je to z hlediska celkového množství spotřebované energie marginalita.

Od: A.S.Pergill

A.S.Pergill — Thu, 07 May 2015 22:02:24 +0000

Vizi vodíkové energetiky
znám někdy od 60. let. Problém s vodíkem je v jeho skladovatelnosti. On řadou materiálů prochází skoro tak dobře jako hélium, ale na rozdíl od něj bouchá. Přitom má největší rozsah poměrů směsí se vzduchem, které vybuchují.
Proto je asi lepší ho dávat na nějaký nosič (což je v podstatě výroba syntetického benzínu, kdy se uhlovodíky z hnědého uhlí doplňují vodíkem až na vznik sloučenin podobných lehkým uhlovodíkům z ropy).
Asi by se dal použit i cyklus vápno + uhlík -> karbid -> acetylén -> polyetylén -> a hydrogenací zase lehké uhlovodíky. Pokud by se bral uhlík z biomasy, byla by to i technologie „uhlíkově neutrální“.

Od: Muhlhaus

Muhlhaus — Thu, 07 May 2015 20:55:20 +0000

to je možný,
nebo by se mohl vyrábět vodík.

Od: A.S.Pergill

A.S.Pergill — Thu, 07 May 2015 20:10:23 +0000

Pokud bude přebytek energie,
tak bude neskonale efektivnější ji vložit do procesu výroby syntetického benzínu. Už proto, že nebude nutné složitě budovat síť dobíjecích stanice, což je opět investice, kterou příznivci elektromobilů „zapomínají“ do jejich ceny započítat. A uživatelé, pochopitelně, nebudou nuceni do ježdění neohrabanými monstry, která se „nejefektivnější rychlostí“ doplazí na vzdálenost něco přes sto km.
Mimochodem, první automobil, který na závodním okruhu překročil „magickou“ rychlost 100 km/h, byl elektromobil. Od té doby se však elektromobily, vyjma zevního vzhledu, nijak nezdokonalily.

Od: Muhlhaus

Muhlhaus — Thu, 07 May 2015 10:47:58 +0000

sice nejsem nějakým
horlivým zastáncem elektromobilů, účinnost spalovacího motoru asi bude vyšší, ale pokud by se akumulátory dobíjely z nějakých přebytků, tak by byla ta energie skoro zadarmo. Navíc zásob ropy (zejména té relat. laciné) ubývá, takže stejně bude muset dříve či později nastoupit něco jiného. Ještě to může být zemní plyn, jinak mě nic jiného nenapadá. (Jedině že by lidi omezili osobní dopravu, ale to bych radši nechal stranou…)

Od: A.S.Pergill

A.S.Pergill — Thu, 07 May 2015 09:17:39 +0000

Přečerpávací elektrárnu
už asi v ČR nikde nepostavíte.

Elektromobil je z hlediska fyzikálního zoufalé plýtvání energií (účinnost akumulátorů, účinnost celého zařízení).
Prostě v benzínové (naftové) nádrži mám mnohonásobek energie, než co se vejde do akumulátoru o stejné hmotnosti, takže vozím desítky kil balastu, spálený benzín z auta zmizí, prázdný akumulátor váží to, co nabitý, to tento efekt ještě prohlubuje. Účinnost akumulátoru je pod dvacet procent (kolik z něho vydoluji energie z té, co jsem použil na jeho nabití), zbytek je odpad. Účinnost spalovacího motoru je vyšší a má rezervy směrem nahoru.

Od: Muhlhaus

Muhlhaus — Wed, 06 May 2015 22:36:59 +0000

obvykle nezmrzne,
stejně jako nezemře hlady, když nemá sil dojít si nakoupit. Jinak se dřevem o moc víc práce než s uhlím být nemusí, akorát buď si člověk musí za to dříví připlatit, nebo musí mít opravdu kvalitní kotel.

Od: KAteřina

KAteřina — Wed, 06 May 2015 21:35:32 +0000

Aleje
se kácí hlavně proto, aby cestáři měli dřevo na topení. S jabloní je víc práce a je z ní méně dřeva než z olše. Vaši poznámku o tom, že dřevo vyžaduje „trochu práce“ chápu tak, že každý, kdo je starý a sláb, zmrzne?