Reklama
 
Blog | Jiří Papoušek

„Klimatický návrat? Radši o tom ani nepřemýšlejte!“

Odstraňování uhlíku z atmosféry je proveditelné, ale objedná si ho někdy někdo?

Pokračuju dnes v úvahách, posledně zde načatých, a to na téma, zda a jak by bylo možné se nějakým způsobem vrátit do minulosti a mít zase „normální“ klima.

Momentálně je toto téma  hodně neaktuální, protože stále klima zhoršujeme, ale pro účely tohoto blogpostu bych nyní na chvíli předpokládal, že někdy později se klimatická situace stabilizuje (je to spíše nepravděpodobné) a že lidstvo  bude strašně chtít ten zmiňovaný NÁVRAT. Byl by takový návrat do minulosti možný?  Existuje  nějaký účinný nástroj, který by  to zajistil? Nebo bude existovat? Zatím nevíme, pochopitelně. Ale jestli někdo nevymyslí něco zgruntu nového, bude jediná možnost ta, kterou máme dnes. Je to možnost zpětného odsávání uhlíku z atmosféry.

Ne jen další pošetilost

Vylepšování atmosféry (a ochraňování klimatu) tímto způsobem mi přijde docela rozporuplné. Z jedné strany je to postup, který bych přiřadil ke všem těm šílenostem a pošetilostem, které se okolo klimatu napáchaly a páchají. (Nevím, jak vám, ale mně připadá dosti nerozumné, ba hloupé, nejdřív atmosféru nechat zahltit uhlíkem a prakticky ji tak klimaticky znefunkčnit, a pak ji s velkými obtížemi a za drahé peníze zase čistit...)  Na druhou stranu chápu, že tato nebo podobná technologie nabízí k použití nástroj, který by  za dobrých podmínek šel použít a mohl by situaci více nebo méně  vylepšovat – když už ten nejpřirozenější způsob řešení klimatické krize je trvale opomíjen a blokován. Takže, kdyby se v budoucnu ukázalo, že toto funguje a že se takto dá klimatická změna nějak výrazně zpomalit či dokonce zastavit, pochopitelně bych hlasoval pro.

Dobrý, ale kdo by to platil? 

Momentálně jsme ovšem teprve ve stadiu, kdy se technologie zpětného odsávání zkouší a zjišťuje se, jak by mohla fungovat v praxi.

V poslední době přicházejí spíše dobré zprávy, protože metoda zlevňuje. Ještě letos zjara se běžně uvádělo, že bezprostředně dosažitelná cena za odstranění jedné tuny CO2 z atmosféry vychází na cca 300 dolarů, ne-li na víc, ale před pár týdny oznámila kanadská firma Carbon engineering, že umí odsávat uhlík levněji, a že by to možná dokázala i pod sto dolarů za tunu.

Zpráva vzbudila pozornost přímo celosvětovou, a dokonce se  zdálo, že leckteré komentátory takřka až nadchla. Přinejmenším někteří používali slovní obraty jako „konečně průlom“ nebo „významný krok k řešení“ a podobně.

Já bych až tak nejásal, zatím.  Možná že to i je průlom, klesající cena určitě ovlivní  možné využití.  Nicméně řešení problému s klimatickou změnou to bohužel zatím není. To rozhodující mi tady  pořád chybí: ekonomický model, který by fungoval a který by (případně, pokud by i jinak technologie fungovala), mohl se rozšířit ve větším měřítku. Hlavně, řečeno stručně,  mi tedy chybí potenciální kupec.  Aspoň zatím nevím o nikom,  kdo by si zpětné odsávání, respektive zpětně odsátý uhlík kupoval? A hlavně, kdo by si koupil odsátí nějakého podstatného množství z těch dvou trilionů tun Co2 , které lidstvo do atmosféry za posledních sto let vypustilo a které tam nyní dělají takovou paseku…?

Cosi jako recyklace benzínu

Firma Carbon engineering toto bezpochyby ví taky. A tak říká, že pokud nenajde podporu u některé vlády, bude vyrábět z toho ze vzduchu odsátého uhlíku znova palivo, například benzin a normálně ho na trhu prodávat.

Na první pohled to vypadá jako další úlet a nesmysl, ale po přezkoumání jsem došel k názoru, že to úlet sice je, ale nesmysl možná až tak docela ne.  Jednalo by se totiž vlastně o recyklaci uhlíku a pálení takového paliva, které by obsahovalo tento uhlík ze vzduchu nasátý, by vlastně bylo tak zvaně uhlíkově neutrální, neboli – nepřidávalo by do atmosféry žádný další,“nový“ uhlík. Do atmosféry by přidávalo jen to, co předtím odebralo – na rozdíl od běžného benzínu, který dnes kupujeme u pumpy. Ten do atmosféry přidává další uhlík a to je celý ten problém.

Technooptismistům se to celé pochopitelně líbí, to se rozumí samo sebou. Vědci nejsou proti, ale moc velkou šanci této technologii zatím nedávají. Lidé z organizace, která sdružuje evropské akademie věd, došli k názoru, že odsávání oxidu uhličitého z atmosféry v tak velkém měřítku, (kolik takových odsávaček by muselo průběžně odsávat?)  aby to nějak pohnulo s problémem změny klimatu nebo ho to přímo nějak řešilo, není možné.

S žádným zázračným proutkem nemůžeme počítat“, řekl britský prof. John Stepherd z Univerzity v Southamptonu, člen  citované skupiny a jeden z autorů zprávy na toto téma. „Technologie negativních emisí jsou velmi zajímavé, ale nejsou alternativou k hluboké a rychlé redukci emisí. To je nejbezpečnější a nejspolehlivější možnost, kterou máme.“

Přemýšlejte raději o reálné budoucnosti!

Upřímně řečeno, zdá se mi,  že se klimatologové otázkou možného klimatického návratu ani moc vědecky nezabývají. Pokud se k tomu ale už vyjádří, tak z  toho, co píší, vyplývá spíš názor, že návrat je už nemožný, respektive, že by trval tisíce let. 

Například profesor Richard.B. Rood, profesor klimatologie z Univerzity v Michiganu nedávno napsal, že stav, jako byl před rokem 1950, už je prostě mimo naše možnosti.

Profesor píše (parafrázuji podle  delšího textu):

I kdybychom dnes, teď hned, zarazili zcela emise skleníkových plynů, stejně bychom se do minulosti a k našemu původnímu klimatu nevrátili. Tím, že jsme spálili fosilní paliva a uvolnili tak oxid uhličitý, způsobili jsme, že se uhlík akumuloval v atmosféře, v oceánech, v půdě a v rostlinách – v celé biosféře. Jednou uvolněný oxid uhličitý zůstane v atmosféře pro tisíce let. Až po mnoha tisíciletích, se bude opět vytrácet a stane se součástí vápence, který uhlík obsahuje. Bude součástí schránek mořských živočichů a s nimi se bude ukládat na dno moří. (…) Námi vypuštěný oxid uhličitý je v našem prostředí v zásadě navždy. Nezmizí, pokud ho neodstraníme.

Rood také výslovně doporučuje  neuvažovat o nějakém návratu, považuje to za neprospěšné, a tvrdí, že je spíš třeba dívat se na věc realisticky a snažit se připravit nějaký přijatelný zítřek a snížením emisí aspoň oteplování přibrzdit:

Pokud se zpomalí tempo oteplování, příroda i lidé se budou moci adaptovat lépe. Ta změna (včetně vzestupu mořských hladin), která planetu čeká, pak nemusí být až tak velká a oteplení nebude nezvladatelné. Ale čím víc se vzdálíme od klimatu, který jsme znali, tím nespolehlivější budou vodítka z našich modelů a tím hůře se budeme moci připravit a přizpůsobit.

 

ttps://www.greenbiz.com/article/there-no-new-normal-climate-only-change

 

https://www.theguardian.com/environment/2018/feb/01/silver-bullet-to-suck-co2-from-air-and-halt-climate-change-ruled-out
Reklama