Reklama
 
Blog | Jiří Papoušek

Trump odstupuje od klimatické dohody

Co přinese Američanům projev totálního sobectví?

Pokud silně naštvaný americký volič chtěl Trumpovým zvolením „hodit vidle“ do politického stroje, tak se mu to opravdu povedlo.  USA opouštějí pod vedením Donalda Trumpa Pařížskou dohodu o ochraně klimatu a přidávají ke všem těžkým problémům, co jich na světě, jeden nový a velký.   Trump tento svůj krok oznámil v projevu, který byl podivný, ( řekl bych přímo až „vyšinutý“) a zbytečně  útočný vůči „zbytku světa“. Proč vlastně tohle všechno  Trump dělá, proč ruší dohody, které  mohl jednoduše ošidit, a chová se urážlivě, když nemusí,  nechápu, a jistě nejsem sám.  Ale třeba mi to časem někdo  vysvětlí!

Prozatím sem dávám jen  tři body, které mi přijdou  důležité, pokud jde o  to, co by mohlo následovat dál s klimatem a planetou.

  1. Čas

Světová média, která věc  komentovala, často poukazovala na to, že vlastně Trump tímto krokem nemůže natropit takové škody, jak to na první pohled vypadá, protože prostě technologie postupují vpřed a ty to všechno rozhodnou. Uhlí je minulost a tu už nejde vrátit zpátky, říkají komentátoři. My vlastně Trumpa nepotřebujeme, ono to půjde dobře i bez něj!

Je na tom hodně pravdy. Nakonec bezpochyby a  jaksi  „samo sebou“ zvítězí  pokročilejší, modernější, čisté technologie nad již zastaralým pálením fosilních paliv. Jenže  autoři zapomínají na jednu důležitou okolnost, a to je čas. Nejde jen o to, že to střídání nových a starých technologií někdy v dohledném budoucnu proběhne, a zbytky nevytěženého  uhlí zůstanou  v klidu v zemi.  Jde i o to, kdy se to stane, jak rychle. Není totiž čas otálet. Situace v atmosféře, se neustále zhoršuje. CO2  přibývá, a planeta se krůček po krůčku i nadále přehřívá, a může se stát, že překročí nějaký ten bod, v němž už nebude možné některé destruktivní procesy zastavit.  Kdybychom byli dnes klimaticky v roce 1980, mohli bychom nad Trumpem mávnout rukou,  ale  v roce 2017 i ty čtyři promarněné roky mohou znamenat příliš mnoho.

  1. Totální sobectví a co přijde potom

Ve svém vysvětlujícím projevu Trump vůbec neargumentoval popíračsky, neřekl,  že „se možná ani neotepluje“, že to je „vědecký komplot“ , „útok na svobodu“ a podobně. Argumentoval výhradně ekonomicky.  Dohoda z Paříže je podle něj špatně vyjednaná a  stála by USA  moc peněz.  Když Američani naopak od dohody odstoupí, přinese jim  to prý nová pracovní místa, ekonomický růst a Amerika bude zase skvělá.

Jak to postihne ty ostatní, na to Trump vůbec nemyslí, a nestydí se za to. Tolik nezastřeného sobectví v jednom půlhodinovém  projevu by se asi těžko hledalo!  Toto už není jen „Amerika především“, to už je spíš  „Pouze a jedině Amerika, a  ti ostatní ať se jdou bodnout!“.

Nevím, jestli odstoupení od dohody, resp. neohlížení se na emise Americe přinese nějakou ekonomickou výhodu. (Samozřejmě odstoupení od dohody ušetří peníze, kterými měly USA  podporovat adaptaci chudších zemí.) Zdá se, že pokud vůbec, tak to bude výhoda jen malá a dočasná (a pochopitelně jen pro někoho). Ale je jasné, že výměnou za tyto možná fiktivní ekonomické zisky Amerika utrpí mnohé reálné ztráty.  Například zhorší světovou (i vlastní) situaci v oblasti migrace a terorismu.

Na toto téma  psal před časem  profesor historie na Univerzitě v Yale  Timothy Snyder, velmi  otevřeně a velmi srozumitelně:

„Pokud bude Donald Trump i nadále rušit opatření proti změně klimatu, zavedená za Obamy,  zůstane v paměti jako ten nejvíce pro-imigrační a pro-teroristický prezident v americké historii.“

 Ani Spojené státy neuniknou neúprosné logice klimatických změn. Postupující globální oteplování totiž s největší pravděpodobností donutí desítky milionů Mexičanů a dalších Jihoameričanů k cestě na sever, tj. do Spojených států. Také to dále destabilizuje Střední východ, vyvolá chaos a válku, která přináší a podporuje  terorismus. Snyder připomíná, že americká armáda i  výzvědné bezpečnostní služby už dlouho vnímají globální oteplování jako velké národní bezpečnostní riziko. Hodně  z toho, co nás dnes straší, má své kořeny v klimatických změnách.  Když mluvíme o ISIS nebo o syrské válce, hovoříme také o globálním oteplování, připomíná Snyder.

„Jediná možnost, jak předejít dalšímu násilí,  je zpomalit klimatické změny.(…) Oteplování dopadá silně na země, kde žije mnoho muslimů. Kdo nechce, aby se z muslimů stali lidé, kteří nenávidí Západ, musí  bojovat proti oteplování planety,“ píše Americký historik.

Amerika jako  černý pasažér

Vystoupením z dohody se stávají Spojené státy  typickým černým pasažérem: budou-li ostatní pokračovat ve svém úsilí a snižovat emise, Amerika z toho bude profitovat, aniž by přispívala k  obecnému úsilí.

Krátce po Trumpově projevu jsem slyšel názory, že když se USA jen povezou,  ostatní země musí ještě přidat, zvýšit své úsilí. Nemyslím, že by to bylo správné. Aspoň  já bych tedy na černé pasažéry  tak hodný nebyl!  Neměli bychom jim přece dovolovat, aby jezdili zadarmo –  zvláště když  jsou tak bohatí, jako Amerika je.

Nicméně situace černého pasažéra je  řešitelná a existují způsoby, jak toho, kdo se veze na úkor ostatních,  přimět k tomu, aby odvedl svůj díl.  Pokud vím (možná existují i jiné způsoby), dobře by mohla posloužit   myšlenka Klimatického klubu. V praxi by to znamenalo, že země, které chtějí oteplování bránit  – například Evropa, Čína, Japonsko, Indie a země Jižní Ameriky –  uzavřou dohodu o vzájemných výhodách, přičemž tyto výhody nebudou poskytnuty zemím, které nebudou snižovat emise, (nebo třeba nezavedou  daň z fosilních paliv).

Samozřejmě, Klimatický klub s americkou neúčastí je dosti  revoluční představa a můžeme se s obavou ptát, co by následovalo dál. Není USA  až příliš mocná země, aby se s ní takhle vyběhlo? Bylo by možné, aby země  Klimatického klubu  klubu obchodovaly  s Kalifornií, která přijala  opatření na záchranu klimatu, ale  s USA  ne? Co by udělalo Rusko, taky jeden z velkých emitentů oxidu uhličitého? Jak by se projevil fakt, že USA jsou technologická velmoc? Nechyběly by její znalosti a schopnosti v protifosilní revoluci, která by měla proběhnout? Co by to udělalo s globální ekonomikou? A jaký dopad by to všechno mělo na NATO?

Mám takový pocit, že pokud svět není vzhůru nohama, je k tomu velmi blízko.

http://www.dallasnews.com/opinion/commentary/2017/03/03/climate-change-will-push-millions-immigrants-us

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama