Byl bych řekl, že mezi profesory na vysokých školách v Evropě by se už nenašel/nenašla takový/á, který/á by nějak zpochybňoval/a nutnost provést co nejdříve a nejrychleji důkladnou dekarbonizaci ekonomiky. Docela mě překvapilo, když se před pár dny, v době ničivých evropských požárů, dopustila jednoho takového ataku paní docentka Ilona Švihlíková – přímo v Českém rozhlase na publicistické stanici Plus.
Ve své odpovědi na otázku, proč soukromé společnosti neinvestují více do těžby plynu, pověděla paní docentka toto:
„Byly od toho odrazovány! Vzpomeňte si, jaký tlak tady byl proti fosilním palivům. Prostě hrůza! Fosilní paliva omezujeme! Nojo, ale ten náš svět je založený na fosilních palivech, a vůbec, my potřebujeme kovy, plasty, hnojiva a podobně. A pokud se budeme tvářit, že to je něco nepřijatelného nebo dokonce odrazovat banky, aby nefinancovaly tyhle projekty, no tak se nám to potom setsakra vrátí. To znamená ono je skutečně potřeba být oběma nohama pevně na zemi a jasně si říci: -Ano, tady je možná nějaká zelená restrukturalizace, ale ta není o tom, že se prostě přemístíme na stromy a pojídáme ořechy.-“
Z které doby přicházíte?
Kdyby výrok paní docentky Švihlíkové pocházel tak zhruba z roku 1987, nebo třeba i z roku 1994, dal by se snad ještě tolerovat. Ne že by tehdy byl rozumný, vůbec ne, ale byl ještě v té době jakž takž pochopitelný. Potřeba změny ještě tehdy nebila do očí tolik jako dnes. Avšak požadovat dnes pokračování té staré ekonomiky z minulého století je totální, ba ohromující nepochopení světa, v kterém – i s paní docentkou – všichni žijeme, a v kterém ona učí.
Ano, dosavadní ekonomiky byly a stále jsou do značné míry založeny na využití fosilních zdrojů, to je fakt. Jenže už několik desetiletí víme, že pálení fosilních paliv vytváří pro lidstvo velmi nebezpečnou situaci – přehřívání planety a s ní klimatickou změnu. Experti říkají naprosto jasně, že pokud nechceme schytat ten nejtvrdší možný náraz klimatické krize přímo mezi oči, musíme přestat fosilní zdroje využívat, a to co nejrychleji.
Nechci tvrdit, že to byli ekonomové, kdo nás do krize přivedl, ale je celkem jasné, že ten pachatel v pozadí, který dovoluje, umožňuje a dokonce podporuje fosilní paliva, jejich těžbu, pálení a tím i zcela zásadní ničení přírodního prostředí, je náš ekonomický systém. V takovém případě mi přijde naprosto přirozené, že hlavním úkolem ekonomů je dnes pomáhat tento nefunkční systém předělat a zneškodnit (tj. učinit podstatně méně škodlivým), resp. spoluvymýšlet ten nový, funkční systém, a ne obhajovat to nejhorší a to nejtoxičtější, co v tom starém systému bylo.
Co budeme dělat na stromech?
Snad paní Švihlíkové přišel její vlastní projev málo důrazný nebo přesvědčivý, nevím, rozhodla se ho vyšperkovat metaforou. A použila tu prastarou, o tom, že nová politika a nová ekonomika znamenají vracení se nebo „přemístění se na stromy a pojídání ořechů“. Toto je asi ještě větší úlet než ten první výrok. Je to další nepochopení současnosti, a navíc brutální demagogie, na jakou jsme zvyklí od politiků nebo od ideologů a ne od vysokoškolských učitelů. My v Česku nebo snad my v Evropě se stěhujeme na stromy? Kde to přemístění vidíte, paní Švihlíková? V decentralizaci energetiky a v obnovitelných zdrojích, v pokročilém využívání jaderné energie nebo snad v inteligentním využívání úspor energií? A toto všechno se dá snad provozovat na stromech? Nevýstižnost toho přirovnání až bolí!
Měl bych taky přirovnání, a to přímo na téma uvažování paní docentky. Připomíná mi (to její uvažování) uvažování staré konzervativní dámy, která si zvykla až příliš na svůj fén. Používá ho už léta, a chce ho používat i nadále, přestože elektrikáři jí řekli, že už nefunguje, že se opravit nedá, a že jeho používání vzhledem k probíjení elektřiny je životu nebezpečné. Dotyčná paní však protestuje, že si přece vlasy musí upravit, že to jinak nejde, takže se prostě bez fénu neobejde, a nový nechce. Proč? Protože je zvyklá na ten starý!
https://plus.rozhlas.cz/smirit-se-s-rostoucimi-cenami-plynu-je-cesta-k-ekonomicke-destrukci-varuje-8795665