Ve středu 18.04. odvysílala ČT krátký publicistický pořad o suchu a o kůrovci na severu Moravy. Jedním z hostů, kteří odpovídali na otázky redaktora, byl prof. M. Marek, ředitel Ústavu globální změny AV. Ostravský redaktor se ptal na to, jaké jsou příčiny změny klimatu. Odpověď profesora Marka mě překvapila; ba přímo až zmátla.
Profesor řekl: (…) „Víte ono opravdu dát naprosto exaktní odpověď na to „proč zrovna“ je velmi těžké. My víme, že se zvyšuje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře; je samozřejmě ohromná debata o tom, jestli skutečně tyto plyny jsou natolik jaksi akční, že způsobují to zvyšování teploty nebo je to skutečně změnou určitého klimatického cyklu mezi rovníky a póly a podobně…..“
Debaty skutečné a debaty fingované
Především mi nešla do hlavy formulace o probíhající ohromné debatě o příčinách změny klimatu. Jakožto blogger píšícící o politice ochrany klimatu čtu i hodně článků od klimatologů. Prakticky vždy se dočtu, že debata o příčinách oteplování planety a následných změnách klimatu už skončila, že je jasné, že hlavní a rozhodující příčina změn jsou různé formy lidské činnosti, zejména pálení fosilních paliv – uhlí a ropných produktů. Tak to říká IPCC, tak to říká i 20 000 vědců v jejich dopisu z listopadu 2017. Cituji: „Zvláště nás znepokojuje současná trajektorie směřování k potencionálně katastrofické klimatické změně, způsobené pálením fosilních paliv a následným nárůstem skleníkových plynů.“
Možná to vypadá trošku pedantsky, když takhle pitvám jednu profesorovu větu. Já jsem ale přesvědčen, že přesné formulace jsou velmi důležité. Pokud by totiž dosud probíhala nějaká vědecká debata (neboli, příčiny oteplování planety by byly opravdu dosud nejasné), mohli by lidé z uhelně- ropné lobby argumentovat tím, že dokud není vědecký konsensus dosažen, bylo by nerozumné fosilní paliva omezovat. (Ostatně tak to taky v praxi říkají.) Naopak, pokud se vědci jednoznačně shodují v názoru na hlavní příčiny oteplování a klimatických změn (tj. pálení fosilních paliv) , není nač čekat, je nanejvýš rozumné emise skleníkových plynů co nejrychleji omezovat.
Takže jak? Věc žádala vysvětlení. Poslal jsem prof. Markovi e-mail, v němž to píšu takto:
„Vím, že jste na začátku zmíněného rozhovoru zdůraznil, že nejste klimatolog. Přesto nepochybuji o tom, že Vaše slovo ředitele ústavu akademie má v této problematice velkou váhu. Proto Vás prosím, pane řediteli, abyste mně a mým čtenářům objasnil, jak jste to tedy s tou debatou o příčinách myslel, případně i jak Vy vnímáte ty naznačené politické souvislosti.“
Odpověď
Pan profesor Marek mi odpověděl v přátelsky neformálním duchu:
Moc pozdravů z Ghany. No máte asi pravdu, ten rozhovor byl dělán po telefonu, tak jsem asi byl zkratkovitý. Ale přesto si myslím, že ta debata u konce není. Asi ne na straně klimatologů a biologů, ekologů, ale na straně opačné. Uvědomme si, že tzv. „Climate capitalismus“ je doslova pupeční šňůrou svázán s fosilními palivy. Takže argumentace o tom, zda opravdu a jak moc, ještě vyhraná není. Zvláště po trapném zásahu Trumpa a následném tleskáni našich ODS borců. Takže asi i takto. Na straně biofyzikálních důsledků klimatických příčin debata je už asi u konce. Promiňte mi to „asi“ –jsem opatrný vědátor. Mějte se hezky a jsem rad k dispozici. Michal“
Tak to se mi ulevilo: zůstávám v obraze.
Ale když už jsme to nakousli, mohl bych vše za sebe ještě dovysvětlit, a to takto: podle mého výkladu skutečná debata o přírodních procesech mezi klimatology na jedné straně a politiky (nebo publicisty atd.) na straně druhé ani probíhat dost dobře nemůže, protože dotčení politikové nemají vzdělání a informace, aby mohli být skutečnými partnery nebo dokonce nějak rozumně nesouhlasit. To, co probíhá mezi skupinami tzv. Skeptiků (či Popíračů)na jedné straně a vědců na straně druhé, je cosi, co nevím, jak přesně označit. Popírači popírají a popírají, případně zamlžují nebo překrucují a vědci vysvětlují , vysvětlují a vysvětlují. Moje babička v těchto situacích říkala, že to je jak mluvit s Tatarem.
Debaty probíhají
Ale nechtěl bych tady budit dojem, že podle mého soudu jsou všechny diskuse o změně klimatu uzavřeny a basta fidli. už nikdo nesmí ani špitnout. Pochopitelně stále vzkvétají všemožné přírodovědné diskuse na otevřená témata, třebas na téma jak postupovat při obnově lesů či ochraně přírody, ve světové klimatologii by nás také mohla docela zajímat diskuse na téma „Co se přesně stane v Evropě, až se zastaví Golfský proud (a kdy to asi tak bude)? “
Další rozlehlá debata s mnoha poddebatami probíhá o tom, jak by se vlastně mělo nejlépe postupovat při ochraně klimatu a zmírňování klimatických změn. Jaké konkrétní kroky v energetice nebo v dopravě udělat? V této velediskusi v posledních měsících silně bují jedna poddiskuse a to na téma „Lze použít geoinženýring?“ Přibývá totiž lidí, kteří se domnívají, že chvíle, kdy nezbude než uměle zasáhnout do planetárního klimatického ekosystému, se blíží, a že je třeba se na ni připravit.
A také – jak pozoruji – se nám v poslední době utěšeně rozrůstá jedna rodina diskusí k právním aspektům celé smutné záležitosti, konkrétně na téma „Kdo za to může?“ A hned za ní, bezprostředně následuje debata velmi vyostřená, v níž se řeší „Kdo to všechno zaplatí?“ Některé komunity už totiž pocítily dosti silně dopady klimatických změn a nyní se snaží od někoho vymoci úhradu škod. Většina takových žalob míří na velké ropné společnosti. Právníci na to koukají skepticky, říkají, že toto není stejné jako situace, kdy spotřebitelé žalovali tabákové firmy. (V případě globálního oteplení je škoda sice celospolečensky zjevně vyšší než v případě tabáku, ale vina je rozptýlenější;podílejí se na ní nejen těžaři, ale i zpracovatelé, distributoři, maloprodejci, i výrobci automobilů i jejich majitelé a řidiči,atd. atd. )
V tom mají právníci bezpochyby pravdu. Přesto žaloby přibývají.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/418231100240023