Že krávy ničí klima, je už celkem dost dobře známo i u nás. Jak to krávy dělají, také víme: jak tak neustále přežvykují a přežvykují, vyrábějí dotyčné (neúmyslně, pravda) v bachoru metan (velmi destruktivní skleníkový plyn) a vypouštějí ho do vzduchu.
Naopak nevíme úplně přesně, jak moc krávy planetární klima ničí. Odhady se liší v množství emisí, tak i v konečném, souhrnném dopadu. Jsou výzkumy, které přisuzují kravám deset procent všech emisí skleníkových plynů, a existuje i studie, která dává kravám vinu za až 50 procent všech emisí (i když autoři tam možná započítali i ovce). Ale i když budeme vycházet z těch obvyklých nižších odhadů (které hovoří o asi 15% všech emisí), musíme ten kraví příspěvek k destrukci klimatu hodnotit jako významný. Je to zkrátka neúnosně moc, zvláště když uvážíme fakt, že lidstvo, aby zachránilo téměř již katastrofální klimatickou situaci, musí jít s emisemi téměř na nulu. Nemůže „si nechat“ chov hovězího s tím, že „ta troška metanu už se někde ztratí“. A i když zastánci chovu hovězího dobytka argumentují například faktem, že kravský hnůj vylepšuje půdu natolik, že ta potom může vázat uhlík a pomoci klima stabilizovat, zdá se být jasné, že celkové neblahé dopady kravského trávení bude třeba nějak řešit.
Kráva nevypouštějící
Na tom, jak by to řešení mělo nejlépe vypadat, se shodnou snad všichni: tak, aby se krávy nažraly a klima zůstalo zachováno. Aby to řešení jaksi blokovalo vypouštění metanu, a přitom neeliminovalo krávy jako takové. Ale dalo by se něco takového provést v praxi? Krmit krávy nějak jinak, lépe? Nebo je naučit lépe, vhodněji trávit?
Nikde není psáno, že krávy musí vždy vypouštět při žrádle tolik metanu. Za určitých okolností se dají změnit bakteriální poměry v jejich bachoru a tím i snížit vyříhaný metan. Hledat proveditelné možnosti v tomto směru se vědci snaží už delší dobu. Tak se v různých laboratořích zkouší neobvyklé travní směsi s bylinkami, jež by mohly mít na kraví zažívání pozitivní vliv. Nebo například v Bezoar Laboratories v Texasu výzkumníci přidávali kravám do žrádla různé bakterie, přičemž údajně některé varianty snížily množství metanu až na polovinu. Výzkumníci v Austrálii zase přišli s nápadem přikrmovat krávě k žrádlu pelety slisované z jistých mořských řas, ty prý také snižují množství metanu ve vyříhaném plynu velmi efektivně. Bohužel, tyto metody mají háček, který snadno odhalíte. Řasy ani probiotika nejsou zadarmo a farmáři nechtějí za příměs, která jim osobně nic nepřinese, platit. Takže by to musely nějak dotovat vlády, a to se zase nechce vládám – zatím. Vyplývá z toho závěr, že prozatím tudy žádná cesta k vylepšení situace nevede.
Možná bude třeba najít jiné řešení.
Nejhorší věc, která se dá dělat
Jednou z možností, které se nabízejí, je prostě přestat aspoň jíst hovězí maso. Zdůrazňuji: nejíst maso. Mléka nebo sýrů by se to až tak netýkalo. Chov hovězího dobytka na maso totiž přispívá k ničení klimatu nejvíce. Jak uvedl webový portál Carbon Brief, konkrétně jeden kilogram hovězího masa představuje ekvivalent emisí 60 kilo CO2, kdežto litr mléka odpovídá pouhým třem kilům CO2. Navíc platí, že destruktivnost pojídání masa může být ještě zesílena způsobem chovu. Profesor Walter Willett z Harvardovy Univerzity řekl redaktorům toto: „Jíst hovězí z chovů, krmených obilím, vypěstovaným v Amazonii, je jako používat k výrobě elektřiny uhlí – je to ta nejhorší věc, která se dá udělat.“
Podíváme-li se na věc pod tímto zorným úhlem, nepřijdou nám návrhy klimatických aktivistů nějak extrémistické. Například Greenpeace doporučili snížit celosvětovou spotřebu masa a mléčných výrobků na polovinu. To by asi bylo rozumné jak ze zdravotního, tak z klimatického hlediska (pro zajímavost USA má roční spotřebu na hlavu 104 kg, Česko 80 kg na hlavu, kdežto některé chudé země i jen 4 kg na hlavu. )
Na druhou stranu, je dobré připomenout, že my v Česku jsme od roku 1990 (cca) zmenšili počet kusů hovězího dobytka na polovinu, což není málo. Někdo by asi dokonce řekl, že tím pádem už máme splněno. Navíc vlastně toho hovězího nesníme až tak moc: na jednoho občana ČR připadne ročně méně než deset kilo hovězího. (Jíme víc vepřové a drůbež.)
Co z toho všeho ale nakonec vyleze? Dočkáme se nějakých geneticky zmanipulovaných krav (které by se hodily k nějakému tomu geoinženýringu), nebo ještě dražšího hovězího, než je dnes (jelikož vyrobeného s pomocí probiotik) anebo snad hovězího masa, vyrobeného v továrně z upraveného cvrččího polotovaru? Jedna možnost lákavější než druhá, že?
Hrnek pravého kefíru
Jedna čtenářka mi onehda vyčetla, že pořád píšu o uhlí (resp. pořád žádám „ukončení hned“), a o kravách jsem se zatím ani nezmínil. Má pravdu. Je to nepoměr, dnes píšu na toto téma snad poprvé za těch sedm let, co tento blog existuje. Je to asi dáno právě tím, že tady, u krav, je situace o dost zamotanější, než u toho zmíněného uhlí. S uhlím je to totiž jasné: škodí a už ničím nepřispívá. Není žádný rozumný důvod jakkoli prodlužovat těžbu a pálení uhlí, pokud s tím dnes přestaneme, nepocítíme žádnou újmu. Kdežto kdyby se zítra zarazil chov hovězího, byla by to kuchařská (a možná i zčásti zemědělská) pohroma. Přežít bez bifteku by většina z nás jistě dokázala, ale jak přežít bez mléka, másla, sýrů, jogurtů a kefírů?
Ostatně: který pošetilý (nebo snad sebevražedně odvážný) politik by se pokusil nějaké opatření v tomto smyslu vůbec navrhnout? Úplně vidím tu inciativu „Nechte nás jíst, co nám chutná!“, která by vznikla hned po zveřejnění návrhu. Druhý den by se přidali tvrďáci: „Nestrkejte svoje rypáky do našich talířů!“. A tak dál. Televizím by se to líbilo a pro veřejnost by se celá záležitost stala pouhou kratochvílí. To by tedy nebylo vůbec dobré!
Napadlo mě, že místo nějakého jasného závěru k tomuto textu bych mohl ochutnat cvrččí chleba a dvěma větami to tady zhodnotit. Nu, zatím jsem se k tomu jaksi nedostal. Ale dřív nebo později to zřejmě přijde….
https://interactive.carbonbrief.org/what-is-the-climate-impact-of-eating-meat-and-dairy/