Reklama
 
Blog | Jiří Papoušek

Kvůli čemu chleba bude dražší

Dopady klimatické politiky se promítají do cen potravin po celém světě

Když mluvím se svým posázavským sousedem a přijde řeč na politiku, soused se mi směje: protože jsem sledoval americké volby, protože jsem vděčný, že vyhrál Biden a taky protože věřím, že by to mohlo být pro svět lepší. „Kvůli tomu chleba dražší nebude!“, zní jeho koncovka, vyjadřující Moudrost venkovského lidu, tříbenou po generace.

Nu, možná, že Moudrost už není, co bývala, ale spíš bych řekl, že se svět hodně, hodně změnil. Dá se říci, že cena chleba po celém světě na volbě amerického prezidenta docela závisí. S Bidenem je větší naděje na levnější chleba. S Trumpem bychom spěli k chlebu drahému, a to jak vzhledem k jeho zálibě v hrách s nulovým součtem, tak také vzhledem k jeho další zálibě v prohlubování globální klimatické krize.

Klimatická změna dosti silně napomáhá vzniku dalších a dalších případných krizí v zemědělství po celé planetě. Jak a proč to probíhá, je zcela jasné: všichni  zemědělci potřebují ke své práci „normální“, poklidné a přiměřené počasí, ale stále silnější klimatická změna přináší přesný opak: nečekané a prudké změny, všeho moc, hlavně horka a sucha, ale často i příliš mnoho vody najednou. Dlouhá sucha střídají bleskové povodně, farmáři nevědí, co dělat, jak se přizpůsobit. Pokud zemědělci vypěstují málo, vzniká nedostatek potravin a už jsme tam, kde jsme nechtěli být.  Tyto  situace už se vytvářejí po celém světě:  jsou problémy s pěstováním i  tak důležitých potravin, jako je třeba rýže nebo pšenice. To jsou   základní potraviny;   jejich zdražování a nedostatek vyvolává nepokoje a politické otřesy, v důsledcích pak i násilnosti a rozsáhlou migraci.  V současné době se toto děje hlavně  v zemích chudého jihu, ale už ne jenom tam. 

V posledních letech se tento problém přenesl  i do bohatých zemí.  I jim už hrozí, že chleba bude dražší. Letos problémy tohoto typu zaznamenává Velká Británie : ceny mouky a chleba zřejmě porostou poté, co farmáři na ostrovech zažili nejhorší sklizeň za posledních čtyřicet let, přičemž výnosy klesly až o 40% . Na vině není nikdo jiný než počasí, resp. proměňující se klima. Když mělo být chladno, bylo velké horko, když měla přijít úleva, přišly velmi silné bouře, deště a záplavy. Ceny pšenice letos  vzrostly o dvacet procent a čeká se, že to bude mít dopady i do cen chleba.

Podobné problémy měla a má Kanada. Také tam se po sérii nepříznivých extrémních výkyvů počasí v nevhodnou dobu nepodařilo farmářům sklidit dost a následoval vzestup cen. Experti spočítali nárůst nákladů na potraviny na letošní rok pro čtyřčlennou rodinu na 487 kanadských dolarů, což v procentech není tak moc, ale nízkopříjmové rodiny to pocítí docela silně. Klimatologové předpovídají, že Kanada bude dopady změn klimatu  pociťovat výrazně i v příštích letech. 

Prozíravější politici čekají, že na postupně se přehřívající planetě se bude  produkce potravin dál komplikovat.  Asi nejhorší situace by nastala, kdyby došlo k neúrodě  a s ní i k potravinové krizi na výrazně větší ploše než dosud, například hned na několika kontinentech najednou. A jak říká Cynthie Rosenzweigová, vědkyně z NASA, která spolupracovala na zprávě OSN k tomuto tématu, „potenciální riziko, že současně vysadí několik světových obilnic najednou, stále roste“.  Nedávno publikovaná studie, na které spolupracovali čeští vědci s Američany a s Mezinárodním institutem pro aplikované systémové analýzy, dospěla k závěru, že až 60% současných regionů, kde se pěstuje intenzivně pšenice, by v budoucnu mohlo zasáhnout současně probíhající silné  a dlouhotrvající sucho.

https://www.newswise.com/articles/assessing-the-effects-of-climate-change-on-future-wheat-production

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama