Nepovedená „Zelená úsporám“?
Paní Kateřina (zde):
„Člověk, který chce přestat plýtvat energiemi, by nikdy neměl mít dvě domácnosti – dvě ledničky, dvojí topení, dojíždění.“
Díky za připomínku. Máte pravdu. Dvě ledničky souběžně v provozu, to věru moc ekologické není. Asi se to dá částečně kompenzovat některými chalupářskými eko-specialitami – biozahrádkou, solárním ohřevem vody a pod. Ale rád bych připomenul, že podle mého názoru nejde v tomto problému především o to, aby jednotlivci sami ze všech sil hledali možné úspory a pak je realizovali (i když je to ctí). Dle mého soudu je řešení klimatické krize především otázka parlamentů a vlád, přičemž my-obyčejní lidé bychom se měli zapojit hlavně jako voliči, potažmo jako aktivisté.
„…uhlí je navíc zdražené Bursíkovou ekologickou daní.“
Ta daň, kterou nazýváte „Bursíkova daň“ ( zákon č.261/2007) nebyla Bursíkova, neboť o jejím přijetí bylo rozhodnuto už během přístupových rozhovorů do EU, je to vlastně základní daň, která se vybírá v celé EU. Tato daň, pokud vím, zdražuje uhlí o cca 10%, přičem však vzhledem k jiným opatřením státu (stát například v podstatě vybírá jen symbolické licenční poplatky za těžbu) se ta cena nejen zase vyrovnává do tržního normálu, ale dostává se spíš do polohy dotované, takže suma sumárum (uvážíme-li nezapočítání škodlivých externalit) je pak u nás uhlí levnější než by byla tak zvaná tržní cena (a než by bylo záhodno).
„Zelená úsporám byl velmi špatně připravený projekt, velmi nákladný, málo účinný, se spoustou negativních dopadů“.
Napište prosím, v čem je Zelená úsporám velmi špatně připravený a málo účinný projekt?
Neúčinné elektromobily?
Pan Pergill (zde): „Elektromobil je z hlediska fyzikálního zoufalé plýtvání energií (účinnost akumulátorů, účinnost celého zařízení). Prostě v benzínové (naftové) nádrži mám mnohonásobek energie, než co se vejde do akumulátoru o stejné hmotnosti, takže vozím desítky kil balastu, spálený benzín z auta zmizí, prázdný akumulátor váží to, co nabitý, to tento efekt ještě prohlubuje. Účinnost akumulátoru je pod dvacet procent (kolik z něho vydoluji energie z té, co jsem použil na jeho nabití), zbytek je odpad. Účinnost spalovacího motoru je vyšší a má rezervy směrem nahoru.“
Praktickou fyzikou nebo technikou v energetice se v tomto blogu nezabývám, (ostatně na to nemám znalosti) ale zdá se mi, že vaše tvrzení odporuje tomu, co se dočítáme v autoritativních zdrojích.
Česká Wikipedie k tomuto tématu říká:
„…jeho účinnost (spalovacího motoru) je menší než u motorů používajících přímo jiných druhů energie než tepelné, jako je elektromotor nebo vodní motory. Na mechanickou práci je ve spalovacích motorech přeměněno 10–50 % chemické energie paliva. Benzínové a dieselové motory dosahují účinnosti kolem 25 %…
Podle anglická Wikipedie konvenční benzinové motory mají účinnost cca jen 15%, zatímco elektromobily pracují s účinností okolo 80%.
A ještě pro zajímavost oficiální vládní americké stránky: „Elektromobily přeměňují asi 59-62% elektrické energie na pohybovou energii kol, konvenční benzinové automobily přeměňují jen asi 17%-21% energie, uložené v benzinu, do pohybu kol. “
https://www.fueleconomy.gov/feg/evtech.shtml
Růst a spol.
Pan Kohout (zde):„Psát o ledničkách nemá smysl. Domácnosti nehrají zásadní roli. Nejvíc energie spotřebuje průmysl. My ho máme špatně strukturovaný, energeticky náročně vyrábíme především komponenty se střední nebo nízkou přidanou hodnotou pro zahraniční firmy. Pokud budeme chtít, aby naše ekonomika za této situace rostla, bude to energeticky náročné a navíc takový růst nebude pod naší kontrolou. (…)Takže na elektřině z jaderných elektráren budeme nejspíš prodělávat, ať ji budeme prodávat u nás nebo ji vyvážet. Mám obavu, že v případě dostavby dalších bloků JE se jedná jen o otevření tunelu na státní pokladnu (…)“
Myslím, že s vámi vesměs souhlasím. Až na ty ledničky – pochopitelně. Vybral jsem si je, že jsou každému tak milé a srozumitelné. Pokud jde o ten růst, já bych dodal, že podle mého soudu je chybné v té situaci, v které dnes jsme, posuzovat ekonomický růst jako prioritu číslo jedna. Podle mého soudu by prioritou mělo být zvládnutí klimatické krize, či přesněji ( vezmeme-li v úvahu i další okolnosti, jako je tzv. ropný zlom) velmi svižný a nerozvláčný přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku/energetiku. Tím nechci říci, že ekonomika není důležitá, bezpochyby je, a je záhodno, aby fungovala co nejlépe.¨(Nicméně platí, že by bylo nanejvýš vhodné, aby se napříště ekonomika přizpůsobovala planetě, a ne planeta ekonomice.) Vzhledem k naléhavosti situace (pokročilost klimatických změn) bych – pokud by to vyžadovala situace – volil řešení účinné, a to i kdyby bylo „drahé“, tj. kdyby bylo třeba dražší než běžný dnešní energetický provoz. Jak víme, člověk, který si zachraňuje kejhák, se neptá, jestli by ho nezachraňování třeba nevyšlo levněji.
Souhlasím také s tím, že hlavně pokud bude spoluinvestorem stát, u stavby dalších bloků se nejspíš peníze budou zatoulávat a rozutíkávat. Asi je to i další argument pro decentralizovaný energetický systém….
Syrské sucho a občanská válka na vlastní kůži
V zápisníku klimaignoranta (Zde) pojednávám o vlivu zhoršení místního klimatu na vznik syrské války. Někteří diskutující tento vliv odmítli. K tomu nyní je možno se podívat na svědectví syrské uprchlice Farah Nasif, která žila se svou rodinou v oblasti Deir-az-zur, ale rodinná farma jejich rodiny byla zničena drtivým suchem mezi roky 2006 a 2011. Farah, která nyní žije v Americe, mluví ve videu o tom, jak ona vidí příčiny války očima konkrétního účastníka. „Všechno se změnilo tím suchem. Sucho bylo jedním z hlavních důvodů pro revoluci. Oni (farmáři) měli vztek, nenáviděli vládu. Říkali: Tahle vláda mi nepomohla a ani v budoucnu mi nepomůže. Pryč s ní!“
http://weather.climate25.com/project/farah-nasif/