Reklama
 
Blog | Jiří Papoušek

Příznivé, příznivější a nejpříznivější následky globálního oteplování

Neveselým výhercem klimatické lotynky by se mohlo stát Rusko

„A to si opravdu myslíš, že  nám  to globální oteplování  přinese jen samou bídu, neštěstí a zmar?  Jen a jen samé ZLO?“

Na tuto otázku zamýšlím dnes tak trochu pohledat odpověď, ale dokonce ještě  dřív něž vůbec začnu, můžu směle říci, že odpověď je  „ne“.

Rozhodně připouštím,  že oteplení tu a tam, aspoň zpočátku, někomu přinese i nějaké to dobro, například měřitelné dobro ekonomické. 

Reklama

Diskutovat  se pak dá o tom,  kolik toho dobra bude, kdy nastane a jak dlouho bude trvat… 

 

 

Co se může zlepšit

 V různých diskusích se  říkává například,  že více uhlíku ve vzduchu  zlepší podmínky pro pěstování zemědělských plodin, a že se celkově povede lépe rostlinám, například i deštným pralesům.

 Že zemědělci  budou mít možnost vypěstovat dvě úrody a dvakrát sklidit.  

Že bude možné využít i dříve nevyužívanou půdu  (tj.  jak tu, která leží v horách, tak i  tu, která leží blíže k pólům).

Že bude třeba méně energie  pro vytápění, což by mohlo zajistit čistější vzduch (méně dní by se v roce topilo např. uhlím).  

Na tyto optimistické  předpoklady  lze najít protipředpoklady, které hovoří o tom, že pozitivní vlivy uhlíku na zemědělství budou vyrovnány  těmi negativními:  vedry, suchem, záplavami, nově se šířícími plevely a také novými chorobami, které budou nutně měnící se  klima doprovázet.  

Také úspory paliva při vytápění se nemusí potvrdit, protože podle (některých) studií bude v horku na ochlazování a klimatizaci potřeba více energie než na vytápění, takže  prý  emise mohou touto  cestou dokonce i vzrůst.  A tak dál.

Upřímně řečeno, milí čtenáři, zdá se mi, že tahle obecná diskuse se neopírá moc o fakta… 

Možná by dávalo větší smysl prozkoumat přímo ty země,  kde by ty přínosy mohly nastat?

 Kdo si polepší?

Toto svoje internetové brouzdání   jsem si  poněkud  zjednodušil  tím, že jsem se rozhodl zabývat se hlavně severní polokoulí,  a navíc ještě některé kandidáty neřešit (Grónsko). S takovou mi hned na začátku už  zbyli jen  tři kandidáti možných přínosů:  Kanada,  severní Evropa a Rusko.

Podle různých autorů Kanada v příštích desetiletích pocítí tak zvané „smíšené“ dopady na zemědělství i na lesnictví,  což znamená, že přínosy oteplení budou podle dotyčných analytiků a prognostiků  vyrovnány nepříznivými vlivy, jako je sucho, povodně a vůbec extrémy počastí (které  si už Kanada částečně vyzkoušela v letech 2010 a 2011.) V podstatě podobně to vypadá i se zeměmi severní Evropy. (Tady je ale zajímavé to,  že podle průzkumu  postojů   zemědělci ze severu, kteří by snad mohli očekávat  nějaké přínosy,  vidí budoucnost spíš pochmurně…)  

Autorům  většiny  článků, které jsem na toto téma našel,  se  jako stát, který má šanci nějakým způsobem z globálního oteplování profitovat,  jeví  Rusko.  A jak napsal  ve svém blogu Serge Korepin  už  roku 2011 , toto hodnocení potvrzuje i americká Národní zpravodajská rada (National Intelligence Council).  

Rusko jako kandidát klimatických přínosů nepřekvapí.  V  Česku by v případné diskusi či anketě  nejspíš převážila  odpověď ve stylu:  „Nojo,  oni přece  mají  tam na té Sibiři ty nelidské mrazy a trvale zmrzlou půdu, takže jim  pár stupňů oteplení určitě neuškodí, holoubkům!“

Je fakt, že   permafrost   neboli trvale zmrzlá  půda  údajně pokrývá víc než dvě třetiny ruského území (je to vůbec možný?).  Na Sibiři teploty klesají hluboko pod 30 stupňů Celsiových a v určitých fázích zcela pochopitelně místní ekonomika mrazem zadrhává. ) Není těžké si představit, že v takovém  zběsilém mrazu  se některé práce moc dobře nevykonávají  a třeba s dopravou a s  využitím pracovní doby je asi problém.   Hodně  úsilí, energie a peněz pohltí také  vytápění budov a odstraňování sněhu a ledu.

Probíhající oteplování (a Sibiř se otepluje rychleji než zbytek planety) by mohlo tuto situaci výrazně změnit, respektive, už ji mění. 

Například podle  Ruského  meteorologického úřadu by se na Sibiři  v příštích letech mělo výrazně ušetřit  na vytápění. Vzhledem k postupnému rozmrzání permafrostu se těžařské firmy snadněji dostanou k zásobám niklu a zlata a budou je moci těžit déle, než jen po tři měsíce v roce, jak je tomu dnes. Dříve  celoročně zamrzlé sibiřské pobřeží rozmrzává, takže  nové vodní  obchodní cesty povedou přímo přes dříve zamrzlé arktické moře.  Oteplování uvolní také sibiřské řeky, které  nebyly doposud ekonomicky (dopravně) využitelné , a nyní je tedy  bude možné využívat stále častěji  (např.k dopravě dřeva) po celé délce jejich toků.

 A pak jsou tu i ty horší zprávy

Ani Rusku  oteplování nepřinese jen samou hospodářskou radost.

Podle Oxfamu už ruské  zemědělství  pocítilo některé nepříznivé dopady počínající  klimatické změny. V letech 2010 a 2012 přineslo sucho významný propad v produkci obilí, takže ceny šly dosti výrazně nahoru. Celkové ztráty, vyplývající ze špatné sklizně, údajně převýšily v těch letech  300 bilionů rublů. 

Výzkumníci z Oxfamu  také říkají,  že Rusko   nemá zdroje na to, aby pokrylo rostoucí  náklady v zemědělství, technika ruských zemědělců  je zastaralá, a byla by potřebná pomoc zvenčí, která ale nejspíš nepřijde. Výsledek: ruské zemědělství bude  extrémně zranitelné vůči problémům,  které přinese  změna klimatu.

Další problémy způsobí i rozmrzání již zmíněného permafrostu. Budovy, které na permafrostu stojí, pravděpodobně rozmrznutí nevydrží a budou se naklánět, takže nakonec  bude třeba je postavit znovu. Problémy jsou také s plynovodním a ropovodním potrubím.

Při delším suchu se čekají častější požáry (to už probíhá).

A to jsme stále ještě na začátku.

 Hodnocení nehodnocení

Kdybyste mě nutili, abych se  jako velmi  snaživý klimatický ignorant pokusil ruskou situaci nějak zhodnotit, řekl bych jen toto:  ano, zdá se mi taktéž, že Rusko by mohlo aspoň zpočátku profitovat.  (Zmiňovaný Korepin nadhazuje jako dobrou investiční možnost koupit půdu na Sibiři.)  Ale domnívám se,  že aby Rusko mohlo z těchto výhod těžit dlouhodobě, muselo by  se podařit v nejbližší budoucnosti uzavřít celosvětovou dohodu a začít snižovat   emise tak, aby se nepřekročila určitá hranice oteplení, (obvykle se uvádějí 2 stupně Celsia) jejíž překročení by  podle obecného mínění  znamenalo už něco jako totální rozvrat klimatu.  A to už by asi nebylo dobré  ani pro Rusy.

Na závěr  bych ještě rád nadhodil dvě otázky :

Otázka 1. Představte si, že jste Vladimir Putin a že jste víceméně skoro ve válce s Evropou i Amerikou  a že nyní  máte díky klimatu možnost udělat v politice šachový tah, kterým sice sám utrpíte ztrátu,  ale přitom protivníka oslabíte ještě víc než sama sebe.  Přesně taková situace  by mohla nastat, kdyby se Putin rozhodl, že bude bojkotovat nebo vetovat nějakou dohodu o klimatické změně. Co tedy udělá dotyčný Putin?   

(Zde bych dodal, že Rusko se zatím připojilo  k akci OSN a předložilo plán na uhlíkové úspory na ochranu klimatu do roku 2030. Neboli zatím k bojkotu nedošlo.) 

Otázka 2.  Nezdá  se vám, že se i tady, v problematice oteplení planety, pořád  vlastně všechno hodnotí jen z nějakých makroekonomických pohledů, a postoje  lidí, jejich pocity, názory a životy jako by byly spíš nedůležité až zcela  lhostejné? Co když ti Sibirjaci nebudou chtít, aby jim permafrost rozmrzl pod nohama?  Co když nebudou chtít žít v zemi, která se v zimě nezmůže ani na v zásadě nezajímavých mínus dvacet?  Nebo budou „pružní“ a budou se radovat z ekonomických přínosů? Anebo se nakonec přikloní k názoru, že „jen ať je Rusko neobyvatelné, hlavně že je Amerika ještě neobyvatelnější?“

—————————

Na poslední chvilku musím přidat  ještě jedno postskriptum k té původní otázce  „Kdo si polepší?“ Jak se právě dočítám, podle výzkumu, publikovaném v časopise Nature climate change se v posledních letech zmírnilo sucho v africkém pásu Sahelu, kde  právě silné sucho a následný hladomor způsobily v minulém století smrt  desetitisícům lidí. Autoři výzkumu uvádějí, že změna k lepšíímu může být dána zčásti změnou klimatu.

———————————

http://csis.org/blog/might-russia-welcome-global-warming

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama