„A to si opravdu myslíš, že nám to globální oteplování přinese jen samou bídu, neštěstí a zmar? Jen a jen samé ZLO?“
Na tuto otázku zamýšlím dnes tak trochu pohledat odpověď, ale dokonce ještě dřív něž vůbec začnu, můžu směle říci, že odpověď je „ne“.
Rozhodně připouštím, že oteplení tu a tam, aspoň zpočátku, někomu přinese i nějaké to dobro, například měřitelné dobro ekonomické.
Diskutovat se pak dá o tom, kolik toho dobra bude, kdy nastane a jak dlouho bude trvat…
Co se může zlepšit
V různých diskusích se říkává například, že více uhlíku ve vzduchu zlepší podmínky pro pěstování zemědělských plodin, a že se celkově povede lépe rostlinám, například i deštným pralesům.
Že zemědělci budou mít možnost vypěstovat dvě úrody a dvakrát sklidit.
Že bude možné využít i dříve nevyužívanou půdu (tj. jak tu, která leží v horách, tak i tu, která leží blíže k pólům).
Že bude třeba méně energie pro vytápění, což by mohlo zajistit čistější vzduch (méně dní by se v roce topilo např. uhlím).
Na tyto optimistické předpoklady lze najít protipředpoklady, které hovoří o tom, že pozitivní vlivy uhlíku na zemědělství budou vyrovnány těmi negativními: vedry, suchem, záplavami, nově se šířícími plevely a také novými chorobami, které budou nutně měnící se klima doprovázet.
Také úspory paliva při vytápění se nemusí potvrdit, protože podle (některých) studií bude v horku na ochlazování a klimatizaci potřeba více energie než na vytápění, takže prý emise mohou touto cestou dokonce i vzrůst. A tak dál.
Upřímně řečeno, milí čtenáři, zdá se mi, že tahle obecná diskuse se neopírá moc o fakta…
Možná by dávalo větší smysl prozkoumat přímo ty země, kde by ty přínosy mohly nastat?
Kdo si polepší?
Toto svoje internetové brouzdání jsem si poněkud zjednodušil tím, že jsem se rozhodl zabývat se hlavně severní polokoulí, a navíc ještě některé kandidáty neřešit (Grónsko). S takovou mi hned na začátku už zbyli jen tři kandidáti možných přínosů: Kanada, severní Evropa a Rusko.
Podle různých autorů Kanada v příštích desetiletích pocítí tak zvané „smíšené“ dopady na zemědělství i na lesnictví, což znamená, že přínosy oteplení budou podle dotyčných analytiků a prognostiků vyrovnány nepříznivými vlivy, jako je sucho, povodně a vůbec extrémy počastí (které si už Kanada částečně vyzkoušela v letech 2010 a 2011.) V podstatě podobně to vypadá i se zeměmi severní Evropy. (Tady je ale zajímavé to, že podle průzkumu postojů zemědělci ze severu, kteří by snad mohli očekávat nějaké přínosy, vidí budoucnost spíš pochmurně…)
Autorům většiny článků, které jsem na toto téma našel, se jako stát, který má šanci nějakým způsobem z globálního oteplování profitovat, jeví Rusko. A jak napsal ve svém blogu Serge Korepin už roku 2011 , toto hodnocení potvrzuje i americká Národní zpravodajská rada (National Intelligence Council).
Rusko jako kandidát klimatických přínosů nepřekvapí. V Česku by v případné diskusi či anketě nejspíš převážila odpověď ve stylu: „Nojo, oni přece mají tam na té Sibiři ty nelidské mrazy a trvale zmrzlou půdu, takže jim pár stupňů oteplení určitě neuškodí, holoubkům!“
Je fakt, že permafrost neboli trvale zmrzlá půda údajně pokrývá víc než dvě třetiny ruského území (je to vůbec možný?). Na Sibiři teploty klesají hluboko pod 30 stupňů Celsiových a v určitých fázích zcela pochopitelně místní ekonomika mrazem zadrhává. ) Není těžké si představit, že v takovém zběsilém mrazu se některé práce moc dobře nevykonávají a třeba s dopravou a s využitím pracovní doby je asi problém. Hodně úsilí, energie a peněz pohltí také vytápění budov a odstraňování sněhu a ledu.
Probíhající oteplování (a Sibiř se otepluje rychleji než zbytek planety) by mohlo tuto situaci výrazně změnit, respektive, už ji mění.
Například podle Ruského meteorologického úřadu by se na Sibiři v příštích letech mělo výrazně ušetřit na vytápění. Vzhledem k postupnému rozmrzání permafrostu se těžařské firmy snadněji dostanou k zásobám niklu a zlata a budou je moci těžit déle, než jen po tři měsíce v roce, jak je tomu dnes. Dříve celoročně zamrzlé sibiřské pobřeží rozmrzává, takže nové vodní obchodní cesty povedou přímo přes dříve zamrzlé arktické moře. Oteplování uvolní také sibiřské řeky, které nebyly doposud ekonomicky (dopravně) využitelné , a nyní je tedy bude možné využívat stále častěji (např.k dopravě dřeva) po celé délce jejich toků.
A pak jsou tu i ty horší zprávy
Ani Rusku oteplování nepřinese jen samou hospodářskou radost.
Podle Oxfamu už ruské zemědělství pocítilo některé nepříznivé dopady počínající klimatické změny. V letech 2010 a 2012 přineslo sucho významný propad v produkci obilí, takže ceny šly dosti výrazně nahoru. Celkové ztráty, vyplývající ze špatné sklizně, údajně převýšily v těch letech 300 bilionů rublů.
Výzkumníci z Oxfamu také říkají, že Rusko nemá zdroje na to, aby pokrylo rostoucí náklady v zemědělství, technika ruských zemědělců je zastaralá, a byla by potřebná pomoc zvenčí, která ale nejspíš nepřijde. Výsledek: ruské zemědělství bude extrémně zranitelné vůči problémům, které přinese změna klimatu.
Další problémy způsobí i rozmrzání již zmíněného permafrostu. Budovy, které na permafrostu stojí, pravděpodobně rozmrznutí nevydrží a budou se naklánět, takže nakonec bude třeba je postavit znovu. Problémy jsou také s plynovodním a ropovodním potrubím.
Při delším suchu se čekají častější požáry (to už probíhá).
A to jsme stále ještě na začátku.
Hodnocení nehodnocení
Kdybyste mě nutili, abych se jako velmi snaživý klimatický ignorant pokusil ruskou situaci nějak zhodnotit, řekl bych jen toto: ano, zdá se mi taktéž, že Rusko by mohlo aspoň zpočátku profitovat. (Zmiňovaný Korepin nadhazuje jako dobrou investiční možnost koupit půdu na Sibiři.) Ale domnívám se, že aby Rusko mohlo z těchto výhod těžit dlouhodobě, muselo by se podařit v nejbližší budoucnosti uzavřít celosvětovou dohodu a začít snižovat emise tak, aby se nepřekročila určitá hranice oteplení, (obvykle se uvádějí 2 stupně Celsia) jejíž překročení by podle obecného mínění znamenalo už něco jako totální rozvrat klimatu. A to už by asi nebylo dobré ani pro Rusy.
Na závěr bych ještě rád nadhodil dvě otázky :
Otázka 1. Představte si, že jste Vladimir Putin a že jste víceméně skoro ve válce s Evropou i Amerikou a že nyní máte díky klimatu možnost udělat v politice šachový tah, kterým sice sám utrpíte ztrátu, ale přitom protivníka oslabíte ještě víc než sama sebe. Přesně taková situace by mohla nastat, kdyby se Putin rozhodl, že bude bojkotovat nebo vetovat nějakou dohodu o klimatické změně. Co tedy udělá dotyčný Putin?
(Zde bych dodal, že Rusko se zatím připojilo k akci OSN a předložilo plán na uhlíkové úspory na ochranu klimatu do roku 2030. Neboli zatím k bojkotu nedošlo.)
Otázka 2. Nezdá se vám, že se i tady, v problematice oteplení planety, pořád vlastně všechno hodnotí jen z nějakých makroekonomických pohledů, a postoje lidí, jejich pocity, názory a životy jako by byly spíš nedůležité až zcela lhostejné? Co když ti Sibirjaci nebudou chtít, aby jim permafrost rozmrzl pod nohama? Co když nebudou chtít žít v zemi, která se v zimě nezmůže ani na v zásadě nezajímavých mínus dvacet? Nebo budou „pružní“ a budou se radovat z ekonomických přínosů? Anebo se nakonec přikloní k názoru, že „jen ať je Rusko neobyvatelné, hlavně že je Amerika ještě neobyvatelnější?“
—————————
Na poslední chvilku musím přidat ještě jedno postskriptum k té původní otázce „Kdo si polepší?“ Jak se právě dočítám, podle výzkumu, publikovaném v časopise Nature climate change se v posledních letech zmírnilo sucho v africkém pásu Sahelu, kde právě silné sucho a následný hladomor způsobily v minulém století smrt desetitisícům lidí. Autoři výzkumu uvádějí, že změna k lepšíímu může být dána zčásti změnou klimatu.
———————————
http://csis.org/blog/might-russia-welcome-global-warming