Reklama
 
Blog | Jiří Papoušek

Státe, nech nás prosím šetřit!

Česká vláda už zase rozdává ryby, ale...

Existuje jedno nádherné čínské přísloví, určitě ho  znáte!  Jen  pro jistotu ho zde připomínám. „Chceš-li pomoci hladovému,“ praví toto přísloví,nedávej mu rybu, protože tak ho nasytíš jen na jeden den. Nauč ho chytat ryby, tím mu pomůžeš na celý život.“ Věřím, že mnoho lidí by s touto starou moudrostí souhlasilo. Nicméně  někteří určitě  nesouhlasí a kdybyste na ně přišli s chytáním ryb, zlostně by vás obvinili z šikanování. Útlocitné redaktorky ČT těsně před tím, než se nezadržitelně rozpláčou nad osudem našich chudobných spoluobčanů, kterým se nedostává benzínu,  nepožadují od vlády  nějaké vyučování na téma jak hospodařit, žádají okamžitou pomoc. Teď hned!

Takže, přestože taková pomoc je jasně  jen  krátkodechá, naše dnešní vláda zjevně chce také rozdávat ty pomyslné  ryby. Respektive  peníze.

Rozdávat peníze je možná ještě horší než rozdávat ryby (peníze se dají probendit, ryba se musí sníst).  Vždyť rozdávání peněz podporuje mimo jiné také inflaci, to přece  nechceme. Takže si myslím, že  vláda, když už chce rozdávat, by mohla  rozdávat  něco užitečnějšího, než jsou ryby, natožpak peníze.  V době energetické krize (a klimatické krize, nezapomeňme), mohla by vláda rozdávat třeba led-žárovky nebo indukční vařiče? Nebo by snad mohla pouvažovat o nějakých poukázkách  na nákup různých  úsporných spotřebičů těch nejlepších energetických tříd. S jejich použitím by lidé šetřili vlastní kapsu, ale i snižovali emise skleníkových plynů.

Jiskřička pozitivní deviace

Naštěstí pro nás existují i náznaky, že tato vláda možná není tak úplně nemožná, že může tu a tam projevit i záblesky určité  inovativnosti a nápaditosti.

Ano, mluvím o tak zvaném úsporném tarifu, neboli nástroji, který by snad mohl jít správným nebo správnějším směrem. Stále neznáme o tomto  tarifu detaily, ale už jsme slyšeli, že v tomto systému by lidé mohli dostat (resp. kupovat) první menší objem plynu a elektřiny za nižší (garantované) ceny a za tu další spotřebovanou energii (mohli bychom říci „nadlimitní“) by platili už tržní, tj. vyšší  cenu. (Dál mluvím pro jednoduchost jen o elektřině.) Kdo by chtěl a snažil by se tj. šetřil by, mohl by kupovat většinu své elektřiny za levný peníz, kdežto ten,  kdo by se nesnažil, nešetřil by, ba i  plýtval by, zaplatil by podstatně víc než přičinlivý soused. Pokud by systém byl vyladěn citlivě tak, aby rozdíl v cenách byl znát, ale nebyl zase přemrštěný, mohlo by to docela fungovat. Myslím, že pod tlak by se tak mohli  dostat nejen ti, co doposud vysloveně plýtvali,  ale i ti tzv. běžní spotřebitelé  by mohli mít důvod zamyslet se  a něco  pro své úspory (energetické i peněžní)  udělat. Kromě již zmíněných žárovek nebo vařičů je vícero možností, jak šetřit v domácnosti elektřinou.  Taková lednička může přinést citelné úspory, podobně i televizor nebo  notebook nahrazující starý stolní  počítač. Samozřejmě je možné šetřit i  tím nejklasičtějším způsobem: zdravým rozumem. Televizor nemusí běžet pořád, od rána do večera, sušit prádlo se nemusí v sušičce, oběd se nemusí upéct v troubě, ale třeba se vejde do remosky. A tak dále.

Hybridní přídělový systém

Nevím, co by řekla vláda, ale já bych tento nápad (tj. úsporný tarif) označil za křížence přídělu a trhu. Tato hybridnost nemusí nutně vždy fungovat, ale naznačuje, že někdo ve vládě (kdo to asi je?) nemá při přemýšlení ideologické klapky na očích. Navíc takový hybrid nemusí být nutně konečnou stanicí, dá se propojovat s dalšími prvky. Například ti, kdo šetří opravdu hodně, by mohli prodat své přebytky těm, kteří to nedokáží, za tržní ceny. Nebo, jak navrhoval za druhé světové války ekonom Michal Kalecki, by ti, kdo svůj příděl nevyčerpali, mohli svůj příděl prodat zpátky vládě.

P.s.: Za normální situace by dnes byl systém, která má něco společného s přidělováním, považován za potupu a pád. Ale z historie jsou známy případy, kdy lidé přídělový systém vítali jako spravedlivější a pohodlnější, než systém, kdy se o potřebné statky každý den tvrdě bojovalo ve frontách a strkanicích.

Pp.s: Myslím si, že je nejvyšší čas, aby ideou úspornosti a šetrnosti byla  prodchnuta celá naše společnost, (také protože se chceme  dostat z klimatické krize), ale pro začátek bych možná do toho ty nechápavé nebo neochotné tak úplně nenutil.  Možná, být státem či vládou,  začal bych, s námi, které ta úspornost baví a těší.  Například já  bych se zapojil bez náznaku jakéhokoli ofrňování!

Ppp.s:  „Plošné (univerzální) podpory ve spotřebě energie – nezacílené regulace ceny nebo daňové slevy – jsou škodlivé pro životní prostředí, pro energetický sektor i pro veřejné finance, a neprospívají chudým.“ Defne Gencer a Elcin Akcura na blogu Světové banky v květnu 2022. 

________________________________________________________________________________________________

https://blogs.worldbank.org/energy/amid-energy-price-shocks-five-lessons-remember-energy-subsidies

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama