Ano, vypadá to paradoxně. Přece naším velkým problémem bylo po několik let sucho, ne? Přece jsme tady vedli „boj se suchem“? Vždyť už už jsme se rozhodli, že budeme kvůli suchu stavět přehrady, ne? Když nám teď tak pěkně prší a sucho ustupuje ze scény, tak snad se situace zlepšuje a problém mizí, ne?
Bohužel, ten hlavní problém nemizí. Mizí momentálně sucho, ale to neznamená, že je po všech klimatických problémech. Především i nadále trvá velmi nebezpečná situace v oblasti globálního klimatického ekosystému, ta situace, která vyvolávala z velké části i to naše dosavadní sucho a přináší (a bude přinášet) i další všemožné problémy.
Tento proces, který i na našem území už probíhá nějakých třicet, nebo čtyřicet let, vědci nazvali „globální oteplování“, přičemž později přičinili podtitul „změna klimatu“. Některým velmi vlivným lidem v Česku se však nelíbil ani jeden tento pojem, a všemožně bojovali jak proti pojmům, tak i proti vědeckým důkazům a pochopitelně i proti závěrům, které z logiky věci vyplývaly. Nakonec se vše vyvinulo právě takhle: pokud se vůbec mluvilo o různým negativních trendech, probíhajících v naší přírodě, mluvilo se raději jenom o té viditelné okolnosti : o suchu. Sucho bylo jasné, dost dobře se nedalo popřít, a ti někteří vlivní se mohli tvářit, že to sucho je „normální“ a přišlo odkudsi z nějakého nepoznatelného a nikým nezaviněného přírodního neznáma. K tomuto pokryteckému a polovičatému „boji se suchem“ se nakonec přidala i vláda a posléze i taková ODS, která skutečnost globálního oteplování jinak zatvrzele zpochybňuje.
Teď tedy prší a z deště se radují všichni rozumní lidé: smrtelně raněné lesy si bezpochyby oddechly, kůrovec se ve smrčinách nepřežírá tak nestoudně jako ještě nedávno. To je všechno pravda. Ale pravda je i to, že klimaticko-ekologické problémy trvají a zhoršují se. Skutečné nebezpečí přece představuje globální oteplování a to se dešťovými kapkami nespláchne. Momentálně se proměnila povaha dopadů – možná na pár týdnů, možná na delší dobu. Zažíváme mokrou variantu změny klimatu; dlouhodobě to ale žádná výhra není. Ona totiž i mokrá varianta (pokud by k ní došlo) oteplování nám přinese bezpochyby nadbytek problémů.
Takové vlhké horko je například z hlediska zdravotního horší varianta než suché horko; lékaři říkají, že ve vlhkých vedrech lidský organismus nemá možnost se ochlazovat pocením. Ve vlhku se šíří snadno a rychle přenašeči velice nebezpečných chorob – komáři a klíšťata. Nezdá se ani, že by větší mokro pomohlo dlouhodobě lesům a zemědělcům. Příliš mokra není pro pole dobré (v České televizi se už objevily reportáže se zemědělci, kteří si na zamokření stěžují). Povodně nejsou dobré ani pro pole, ani pro lidské příbytky, ani pro energetiku či dopravu. Možná, že za deštivého počasí by z lesů zmizel kůrovec, ale jistě by se objevili jiní nebezpeční škůdci, přicházející k nám kvůli celkově teplejšímu klimatu, například zatím zde nerozšířené houby a plísně.
Sebeklam ničemu nepomáhá. Když uděláme takovou věc, že z klimatického problému vyzobneme jen část a definujeme ho jen jako „sucho“, vlastně ten celý problém zamlžujeme a zatemňujeme. Vynecháváme právě ty aspekty, které jsou v tomto případě zásadní, a řešíme jen jeden omezený důsledek. Pak ovšem směřujeme k nějakému technickému řešení „na konci roury“, k zmírňování následků, jako je například stavění přehrad, a to je pochopitelně nedostatečné, pokud jde o důsledné řešení celého problému. (Přehrady přece nezastaví oteplování!) Pokud ale problém definujeme realisticky a věcně jako antropogenní globální oteplování, pak nás to směřuje ke skutečnému řešení, která spočívá v tom, že co nejdříve přestaneme pálit fosilní paliva, uhlí a ropu a budeme podporovat politická opatření, které vedou k tomuto cíli v Evropě a ve světě. Kdybychom až dosud nemluvili zbaběle a nepřesně o suchu, ale statečně a přesně o globálním oteplování, kdybychom nazývali věci pravými jmény, celou dobu bychom věděli, že to, co se právě stalo, se může stát: sucho může zmizet, aniž by zmizel hlavní problém. Klimatologové nás o tom včas informovali, předem nás varovali, že se konkrétní počasí může nečekaně a „nelogicky“ měnit.
Kdyby opravdu bylo problémem jen nějaké to „obyčejné sucho“, bylo by logické teď, za mokra, všechno nebo skoro všechno pustit z hlavy, žádná opatření nedělat, a čekat, co se bude dít v příštích letech. (Někteří naši nezodpovědní politici taky už přesně tuhle škodlivou a krátkozrakou pozici začali uplatňovat. ) Ale jestliže bylo po celou dobu problémem globální oteplování, způsobené lidskou činností (a vědci jasně říkají, že ano), znamená to, že současným deštěm se jeho naléhavost nijak nezmenšila. Naopak platí, že věc je stále palčivější a že se naše situace nadále zhoršuje. Uhlík do atmosféry totiž přidáváme stále a podle varování vědců se s takovým přístupem brzy dostaneme do ještě nebezpečnějších situací, než je ta dnešní nebo včerejší.