Reklama
 
Blog | Jiří Papoušek

Co si našinec opravdu myslí o klimatické krizi

Český rozhlas požádal skupinu sociologů z různých institucí, aby prozkoumali české postoje k problémům klimatické změny a jejich možnému řešení

Musím předeslat, že považuji za výtečné, že Český rozhlas tuto myšlenku pojal a zrealizoval. Každá další důvěryhodná informace o klimatické krizi nás posunuje o krok dál od rozbíhající se katastrofy zpátky směrem k normálu.

Průzkum potvrdil některé  nové trendy v názorech české společnosti a  přinesl  i několik překvapení.   A taky pár záhad, například  záhadu Přesvědčených.

Kde jsou klimatičtí Přesvědčení a co tam vlastně dělají?

Průzkum dochází k závěru, že v Česku žije určitá skupina (a vůbec ne malá), tak zvaných Přesvědčených.  Tihle lidé nemají pochybnosti o tom, že klimatickou krizi způsobili lidé a že tím pádem ji lidé  taky musejí vyřešit.  Za tímto názorem stojí  plných 34% tázaných, a ještě víc lidí (přesně 63%) si myslí, že by se změna klimatu měla začít řešit rychle, nejlépe hned.

Mně to přijde, že to je hodně – těch 34% a 63%! Samozřejmě, vezmu-li v úvahu všechny klimatické vědecké informace, které jsou opravdu burcující, tak to zas  až tak moc není. Ale především mi to přijde  moc,  když si toto číslo  poměřím s osobní zkušeností. Já totiž  tyto  přesvědčené a odhodlané  lidi nějak nikde nevidím. Jak to, že je skoro vůbec  nepotkávám, že je neslyším, že od nich nic nečtu? Skrývají se někde? Jsou v ilegalitě? Chystají něco převratného?

Máme-li v Česku třetinu všech lidí (!) přesvědčenou, že klimatická krize představuje velký problém, a 63 % lidí, kteří by k řešení krize přistoupili okamžitě, jak je potom možné, že žijeme my Češi a spol. v klimaticky tak zanedbané zemi? Jak to, že se to přesvědčení Přesvědčených v praktickém životě nijak viditelně neprojevuje? Proč nemáme v parlamentě stranu, která by za přírodu, planetu a klima důsledně bojovala? Proč vyrábíme elektřinu z uhlí? Proč česká vláda, ale i česká opozice tak často vystupují, jako by absolutně nevěděly, která bije?

Opravdu nevím.  Ale snad jim – těmto Přesvědčeným –  křivdím. Možná se snaží konat,   jen to není tak moc vidět. Třeba se  raději vyhýbají konfliktům, spíš se soustřeďují na vlastní chování. Možná si Přesvědčení myslí, že  nemá cenu se hádat, (protože pak všichni jen betonují ty svoje zákopy) a že každý si k té pravdě musí sám dojít. Že to je záležitost vnitřního zrání, citu a vnímavosti. Pak  by bylo docela dobře možné, že by podle jejich názoru vztah lidské společnosti  k přírodě neměl být předmětem politiky. (Přece „politika je špína!“) Mohli by si myslet, že politizování vztahu k přírodě je nevhodné, příliš byrokratické, příliš studené a bez srdce. Tak nějak by to mohli vidět. Možná – pokud se  důsledně řídí klasickým doporučením  „každý musí začít sám u sebe“ –  začali a nyní  čekají, až se  přidají i ti ostatní.  A kdybychom se jich zeptali, snad by  na vysvětlenou řekli,  že pokud si lidé  tu slušnost k přírodě neosvojí  jako svoje niterné  přesvědčení, že příkazy a zákony nic nezmůžou.

Vážně „ každý musí začít sám u sebe“?

Toto doporučení     „začít sám u sebe“  není  úplně marné.   Když je poslechnete a  začnete, vyzkoušíte si to začínání , a můžete posoudit, jestli to funguje. Já po svých zkušenostech se začínáním u sebe jsem došel k názoru,  že pokud  bude každý pouze pracovat jen na svém  vlastním životním způsobu,  nedopadne celá tato ekologicko-klimatická krize dobře.  Jsem zkrátka přesvědčen, že  bez  té politiky se nikam nedostaneme.

Ne že bych považoval  osobní přístup za zbytečný nebo špatný! Vůbec ne. Říká se, že příklady táhnou, a je to pravda. Ale v tomto případě vidím, že samy příklady  to nakonec neutáhnou,   tak jako dobré příklady neutáhly všeobecné prosazení  obezřetného  chování v době pandemie. Dobré  příklady taky nenaučily našince řádně platit daně.  Anebo jezdit bezpečně  automobilem.  A tak dále.  Všechny tyto situace vyžadují dohled státu, existenci pravidel a jejich dodržování. Tomu se nedivíme. Ale složité a obtížné zachraňování klimatu bychom nechali na dobrovolnosti? Myslím, že jediná schůdná  cesta vede přes parlament a zákony.  Pokud parlament začne seriózně a cílevědomě prosazovat  nová a srozumitelná pravidla, věřím, že je nakonec začnou respektovat i  lidé z těch zatím nepřesvědčených skupin.

Dobrá zpráva je, že Přesvědčení už teď mají  velkou sílu hlasů.  Nemusejí  se už hádat s popírači, odrážet útoky a vstřebávat urážky. Místo toho by mohli podiskutovat sami mezi  sebou, a vybrat politiky,  kteří by ten úkol, o kterém jsme tu mluvili, zvládli.  Nu – a pak ty  vybrané prostě  zvolit. A bylo by!

—————————————–

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/co2-uhlikova-stopa-letani-tridy-rozdeleni-klimatem-svobodou-kalkulacka-spocitat_2105100500_cib

 

Reklama