V půli ledna zprávu oznámily americké úřady Nasa a NOAA, a už dříve totéž zveřejnili i Japonci. Podle ohlasů z různých stran sám fakt není až tak moc důležitý, důležitý je spíše dlouhodobý vývoj, samotný rekord byl překonán jen o fous.
Není to tedy žádná bomba, žádné překvapení, trend prostě pokračuje.
Nicméně i potvrzení trendu je důležité, psát a mluvit by se o tom mělo.
Je to totiž trend naprosto zásadního významu.
Jak to viděly Události ČT
ČT přinesla zprávu 16.1. v pátek večer v Událostech. A věnovala jí celkem i dost času – skoro dvě minuty. To je docela dost – na Českou televizi. A když jsem začal u televize nespokojeně mručet, moje žena mi to hned připomněla: „Co funíš, vždyť to tam dali,“ pravila… Na to já musel říci: „Jo – to beru ( že to tam dali) , ale bezpochyby jde i o to, jak ten čas využili. CO řekli, jak se jim podařilo problém vystihnout a co jsme se my klimaignoranti, respektive diváci, dozvěděli.“
Hlavní fakt oznámila moderátorka Augustová třemi větami. Pak následoval s téma rozvíjející reportáží Martin Řezníček . . Viz:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/215411000100116
Inkriminovanou zprávu vysilali cca ve 45. minutě.
Zatímco Augustovou beru , Řezníčka už ne! (Respektive to, co říkali, ovšem.)
Reportér ČT pojednal reportáž o situaci v Bostonu, který už je ohrožen stoupající hladinou moře, jako svého druhu zajímavost do technického magazínu. Celé to podle mě vyznělo dosti optimisticky a spíše chlácholivě, jako že „ono to globální oteplování probíhá, ale nebude to zase takový problém. Bude to drahé, to ano, (ale Američani si to přece mohou dovolit, ne?) A s trochou toho optimismu, praktičnosti a technického důvtipu se to nakonec nějak poddá…“
Nemohu říci, že bych s takovým viděním situace souhlasil.
ČT míjí cíl
Především si myslím, že ten pocit, který se tady navozuje – tj. že bude možné se na to oteplování nějak adaptovat, nevidím jako opodstatněný. Většina odborníků říká, že to nepůjde nebo že by bylo extrémně riskantní se o to pokoušet (jak se adaptovat na takřka či úplně neobyvatelnou planetu, že ). To zásadní v problematice globálního oteplování je, že chceme-li zabránit nejhoršímu, (respektive nechceme-li se pouštět do naprostého hazardu s pravděpodobně velmi špatným koncem) musíme zřejmě téměř docela omezit emise oxidu uhličitého tj. přestat pálit fosilní paliva – uhlí a ropu. To v té zprávě zmíněno nebylo a to je myslím chyba.
Vidím tady ale ještě jednu vadu na kráse. V reportáži se uvádí známý a jasný fakt, že v důsledku globálního oteplování stoupne hladina moří, a nějak zvládnout toto stoupání v praxi nejspíš nebude žádná brnkačka ani pro bohaté země. Natož pak pro chudé, dalo by se dodat. A když už si tedy ČT vybrala stoupání hladin moří jako problém, způsobený globálním oteplením, bylo by asi vhodné připomenout, že se věc netýká jen východního pobřeží severní Ameriky, ale všech zemí. Bohatá Amerika si může leccos dovolit, stavět hráze nebo vymýšlet nějaká ještě lepší řešení, jako možná budou tato bostonská, ale jak se budou chránit ti chudí? Jak to udělají Bangladéšani? Nebo Afričani? Kdo jim zaplatí jejich hráze? Zvláště když ti chudí nic nezavinili. Jejich emise jsou skoro nulové. Naopak americké emise na hlavu jsou nejvyšší na světě. Bylo by logické, aby to byli právě Američani, kdo to těmto chudým zaplatí (když to do značné míry zavinili). Pokud si Američani „za svoje“ postaví hráze a ostatní chudé národy se v tom nechají plácat, alespoň pro mě je to velký etický problém a myslím, že by si toho mohla všimnout i Česká televize, když dává příklad optimistického přístupu k věci.
Ale abych příliš nepopulárně neteoretizoval a nekritizoval, dám raději pár ještě nepopulárnějších nevyžádaných rad na téma “ co bych jako samozvaný externí dramaturg ČT doporučoval“ v pokrytí tohoto problému. Nabízí se třeba
Varianta 1 – Pohled do historie.
Kdo co kdy říkal o klimatu a oteplování. Vybrat z archivu různé výroky a ono by se vidělo. (Ano, možná by stačilo vzít výroky Václava Klause). Na to by asi musela navázat otázka, jak se mohlo stát, že ve významných funkcích působil takhle zaslepený člověk, jestli to je normální a jestli máme očekávat v budoucnu ještě některé podobné omyly. Na závěr by se třeba mohl Václav Klaus nebo aspoň Hynek Fajmón, Klausův následovník, za svoje bludy omluvit.
Varianta 2 – Pohled do naší budoucnosti. :
Slovo by po letech zase jednou mohli dostat naopak lidé z politiky či z nevládních organizací, kteří mají nějaké recepty na řešení klimatických změn. Já jich takových u nás moc neznám, z vládních stran by to byl asi Vladimír Špidla, pak asi někdo ze Zelených a někdo z Bursíkova LESa. Do televize je možné pozvat i ekoaktivisty (oni vám to studio nevyzkratují, nebojte!) třeba z hnutí Duha, kteří se už řadu let snaží o to, abychom v tomto punktu nezůstali úplně mimo.
Varianta 3 – Pohled do globální budoucnosti :
To by asi bylo nejdůslednější. Globální problém – globální pohled. Klidně by se mohl použít příklad Bostonu, ale pokračovat otázkou, jestli by do budoucna bylo přijatelné se snažit pouze o adaptaci . Čím se dostaneme k tomu nejpodstatnějšímu: jak omezit emise oxidu uhličitého. Mohlo by se říci, že o tom, jestli se to povede, asi rozhodne summit v Paříži (má být tuším letos v prosinci).
Varianta 4 – Technicko-energetický pohled.
ČT by se také mohla sama zamyslet nad tím, jestli třeba něco nevyplývá z faktu, že bude třeba přestat pálit uhlí a ropu. Mohla by ČT říci něco konstruktivního například o obnovitelných zdrojích, o nichž zatím mnoho dobrého nepronesla, anebo o úsporách energie. Ono úspory nejsou populární, ale zase by ČT měla nehynoucí zásluhu, to má historicky větší váhu než popularita.
A když už jsem u těch nevyžádaných rad, ještě bych měl jednu radu pro Českou televizi, úplně zadarmo:
Milá ČT, pokud máte problém se zpravodajstvím o globálním oteplování a změnách klimatu, nevyznáte se ve věci, nevíte jak se k tomu postavit, možná by neškodilo snížit počet redaktorů, kteří se zabývají monitorováním provozu sněžných děl na našich horách ze 100 na 99 a přijmout někoho aspoň na půl úvazku na globální ekologické problémy.