Reklama
 
Blog | Jiří Papoušek

Jak žiju, jak baštím, jak se myju a jak emituju

neboli  uhlíková stopa a uhlíková  kalkulačka jako podnět k osobní zpovědi blog sepisujícího klimaignoranta 

 

 

Píšu zde  bog více méně proti ničení klimatu, čímž, dalo by se říci, mektám lidem do života, tak trochu je šikanuju a tak trochu prudím. Bylo už dlouho jasné, že ta otázka nakonec musí padnout: Co  já? Jak žiju, jak emituju? Neměl bych si takhle před Vánoci zamést před vlastním prahem a přesvědčit se, jestli náhodou nekážu nefosilní vodu a  současně nepiji vysoce uhlíkaté víno ?
Jakou mám například doopravdy uhlíkovou stopu?

Co jsem čekal

Připomenu, co většina nepochybně ví: uhlíková stopa, počítaná s pomocí uhlíkové kalkulačky,  by měla vyjadřovat, kolik ten či onen dotyčný (může to být i třeba město) vypouští různými svými činnostmi  uhlíku do atmosféry. 

Reklama

Vyzkoušel jsem těchto kalkulaček hezkých pár a rovnou vám řeknu – pokud to chcete zkusit, zkuste to, ale moc od toho nečekejte. Není to snadné přesně vyplnit a výsledky na různých kalkulačkách se značně rozcházejí. (V mém případě i více než dvojnásobně, například za dosti masofilní jídelníček jsem schytal na jedné kalkulačce třeba jen něco přes 1 tunu, ale na jiné zase skoro 3 tuny CO2). 

K měření vlastní stopy jsem nakonec použil tu první uhlíkovou kalkulačku, která na mě z Googlu po otevření vypadla.
http://kalkulacka.zmenaklimatu.cz/

Měl bych asi ještě říci, že já osobně v životě sice neusiluji přímo o nějakou klimatickou dokonalost, ale přecejen  se počítám spíš mezi slušňohryzky zelené, takže  bylo dopředu jasné, co  se ode mne asi tak očekává,  na jaký výsledek bych asi tak měl dosáhnout. Sám jsem si tipoval, že  budu patřit někam do  nadprůměru, možná i k těm horním dvaceti  procentům, emitujícím nejméně.

A ono to tak nějak asi i přibližně vyšlo. I když – jak už jsem napsal – ty výsledky neříkají rozhodně úplně všechno a úplně přesně. Především protože v kalkulačce vám nejdřív sice spočítají vaší přímou stopu, ale k ní ještě připočítají tak zvanou nepřímou stopu, která vyjadřuje vlastně emise České republiky, přepočítané na hlavu.    

Čímž se věc poněkud komplikuje.

 
Fakta 

Po vyhledání a vložení potřebných údajů mi na  té výše zmíněné kalkulačce  vyšlo zhruba toto: Vyrobím a vyemituju přímo asi tak  3 a půl tuny CO2 ročně. Nejvíc uhlíku nasekám a vypustím  skrze bydlení (vytápění bytu a vaření – asi 2  tuny ) a skrze potraviny, které baštím  (1.0 t). 

Konkrétně v sekci „domácnost“ jsem si (sám na sebe) započítal toto:

10  gigajoulů na vytápění
2   gigajouly na teplou vodu (zdá se to být dost málo, ale já se myju!) 
33  m3 plynu na vaření
400 kwh na elektřinu – v bytě i  na chalupě
1m3 dřeva na topení v chalupě.

Dále: doprava mně  vyšla velmi levně, protože nelítám, k tomu máme auto s relativně nízkou spotřebou (něco přes 4 litry benzínu průměr), a navíc se s ním snažíme nejezdit zbytečně. (Zdravím pana Mulhause).  Jenže odečítat se na kalkulačce nedá, jen přičítat. Co jsem promrhal na topení a masožroutství, už nespravilo  ani pěstování vlastních ředkviček na zahrádce, ani poctivá celoroční recyklace, ba ani, podle mého skromného názoru, vynikající elektřina (kupuju nejen LED žárovky, ale i jiné úsporné spotřebiče, například počítač nebo televizor).  

Vím, co si asi teď říkáte:

„No, Papoušek,  není to tak zlý, ale na druhou stranu, máš na víc! To bydlení ti to tam kazí, v jídle máš taky rezervy. Tak ať si to v příštím pololetí vylepšíš!! „

Vylepšit bych si to mohl (protože i v našem baráku se budou zavádět měřiče, a to by mělo snížit spotřebu tepla nezanedbatelným způsobem.) Ale jestli by to mohlo být horší, nebo jaký vlastně je, ten můj výsledek, nejsem si jist.

Z výsledků kalkulačky se dozvídám ještě i to, že  opravdu osobně vypouštím   míň než průměrný Čech. Také se dozvídám, že celkově (primárně i sekundárně) emituju o maličko míň než průměrný Evropan, což znamená, že emituju mnohem mnohem míň než průměrný Američan. Ale já bych třeba docela rád taky věděl, jaká je asi tak nejmenší možná dosažitelná stopa v současné době v Čechách, resp. který Čech má nejmenší uhlíkovou stopu. (Mimochodem, proč třeba neznáme a neodměňujeme rekordmany?)

A také bych velmi rád věděl, jaká je přesně  ta žádoucí uhlíková stopa, neboli co je a co už není takzvaně trvale udržitelné.

(Předpokládám, že trvale udržitelná stopa je vlastně proměnlivá veličina. Dneska by například moje stopa tříapůltunovka mohla být ještě udržitelná, ale jen v případě, že by celý svět přidával do atmosféry jen málo uhlíku nebo nic. Protože však je  do atmosféry CO2 neustále přidáváno, a uhlík se tam hromadí, to množství, které se tam ještě dá (relativně beztrestně) přidat, se stále scvrkává a scvrkává, a naše (a zjevně i moje) uhlíková stopa je stále víc a více neudržitelná. Pokud toto platí (že uhlík v atmosféře přibývá, a prakticky nemizí), pak  -aspoň  podle mého úsudku- zanedlouho budeme muset usilovat o uhlíkovou stopu nulovou, neboli nevypouštět nic. Atmosféra už bude brzy uhlíkem přecpaná. )  

O drásání se

 Přes ty výhrady a otazníky mně myšlenka uhlíkové stopy přijde docela zajímavá a užitečná, může vést k různým úvahám a diskusím (třeba – co je „ekologičtější“, ročně padesát dvě vany naplněné horkou vodou, anebo jedna zpáteční letecká cesta do Egypta???)  a i k nějaké pozitivní změně chování.  

Některým lidem ale kalkulačka vadí. Nelíbí se jim, když jim někdo strká pod nos, že a jak moc se sami podílejí na případné destrukci světa.  Oni by to raději nevěděli, nezabývali by se tím, počkali by, až co udělají mocní tohoto světa na nějaké konferenci. Já je neodsuzuju, nejsou zlí, jsou hodní, někdy přímo i holubičí povahy, jen jsou to holt ti naši mainstreamoví Češi, kteří si těžko přiznávají nepříjemnou skutečnost  a neradi nazývají  věci pravým jménem. 
Řekl bych, že to je pěkně vidět v e-mailu, který jsem dostal z Moravy od paní B.:

 „- já  nevím, zda má smysl se třeba drásat za to, že bydlíme v paneláku a máme tím pádem na triku mínus skrze dálkové vytápění.  Co s tím bydlením (v paneláku) naprostá většina panelákových lidí může dělat? Natož s tloušťkou obvodových zdí? Pokud jde o auto, měla bych ho přeštelovat na rostlinný olej (nad ním ale už taky visí otazníky) nebo našetřit cca melouna na elektromobil (jinak benzín, nafta, LPG, CNG – všechno jedno). Nebo se snad mám od zítřka stát vegetariánem, rázem ušetřím 0,7 tuny a budu hodné děvče…Já bych tyhle věci prostě nechala na vládě, ať to řeší oni. Vždyť za to jsou konec konců placení, ne?“

 Milá paní B.,

 1.Souhlasím s vámi, že drásáním se ničemu nepomůže (ledaže by se při něm člověk zahřál a ušetřil by tím nějaký ten kilojoul na topení).

 2.Nesouhlasím s vámi v tom, že  pouze milion českých korun, investovaný případně do nového elektromobilu, by vám umožnil ekologicky vstřícnější chování. Emise můžete snižovat úplně klidně i bez elektromobilu, například pěší chůzí nebo příležitostnou jízdou na kole, elektrokole či na koloběžce. Vždyť tam u vás na Hané jsou i krásné terény, jste mladá, proč nebýt i sportovní…A je plno dalších věcí, které můžete udělat pro přírodu a klima, aniž by vás stály pouhou jednu korunu navíc.
 
 3.A ještě v jednom bych vás podpořil a souhlasím s vámi: pokud mají zprávy IPCc pravdu, pak věc je tak důležitá, že nelze spoléhat pouze na ušlechtilou dobrovolnost jednotlivců. Je-li třeba výrazně změnit energetiku a ekonomiku, ani to nemůžou dělat nadšenci na koleně. Musejí se toho chopit vlády a parlamenty… Na nás, občany, by pak už zbyl jen (resp. hlavně) úkol do těchto orgánů natlačit nějaké neúplatné, nechamtivé, nehamižné, nebojácné, prozíravé, poctivé, rozumné, slušné, zodpovědné, moudré, tvůrčí, vstřícné a inteligentní lidi … 
A těm, kteří nečekají, až co udělá vláda, a sami se snaží postupovat vpřed a jsou v zmenšování uhlíkové stopy příkladem nám ostatním, bych uděloval medaile.

Anebo aspoň předvánoční poděkování. 

P.s.:
Na jednu z mých otázek mi odpověděl pan  Edvard Sequens ze sdružení Calla, který o zde zmiňovanou uhlíkovou kalkulačku  pečuje. Podle něj patří k největším uhlíkovým premiantům u nás například lidé, obývající tak zvané „Zemělodi“, neboli domy, postavené s maximálním ohledem k přírodě,  a provozované  nezávislé na rozvodných sítích (to jest neodebírající ani elektřinu ani teplo ze sítě) , vytápěné např. s pomocí slunce a dřeva, atd. Jejich majitelé si obstarávají (pěstují) vesměs i vlastní potraviny.   Uhlíková stopa těchto (a podobných dalších) domů a lidí  se určitě hodně blíží nule. Viz

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/214562248420018-kam-pluji-ceske-zemelode/