Ekonom Tomáš Sedláček se mi líbí, mohu-li to tak říci. Je osobitý, nebojácný a myslí vlastní hlavou. Obvykle si rád přečtu, co nám chce sdělit.
Tentokrát mě však bohužel pár jeho výroků přímo vyděsilo.
Hledání světlých stránek
Mám na mysli rozhovor ze začátku dubna, v němž Sedláček odpovídal Českému rozhlasu. Mluví se v něm zhusta o pandemii. Sedláček nabízí alternativní pohled a především uklidňuje rozbouřené vody. Nabádá nás, abychom nehysterčili, nepanikařili a spíše viděli ty příležitosti nebo přímo ty světlé stránky celé situace. Říká, že ty náhlé a vynucené změny nejsou tak špatné, jak by se mohly zdát na první pohled. Prý se stalo docela dost pozitivních věcí.
„Vemte si třeba Greta,“, říká Sedláček. „Co chtěla po celém světě, aby se trošičku zklidnil, aby trošičku přestal vyrábět a přestal kazit a špinit vzduch. Tak to se jí vlastně splnilo měrou o hodně větší, než si podle mě představovala ve svých nejdivočejších snech. Ona chtěla trošku zpomalení ekonomiky a nakonec se stalo to, že během několika málo týdnů se celosvětová ekonomika zastavila.“
Tři věty, které podle mého soudu drasticky míjejí jádro věci.
„Trošičku“ toto a „úplně“ něco jiného
Upřímně řečeno, nevím přesně, co kde kdy říkala švédská aktivistka Thunbergová. Ale to zásadní, co říkala hned zkraje, bylo: „poslouchejte vědce“ (myšleno klimatology). A vědci- klimatologové neříkají nikde vůbec nic o tom, že by se „trošičku mělo přestat vyrábět nebo špinit vzduch“. Nebo že by se měla „trošku zpomalit ekonomika“. Klimatologové říkají, že chceme-li my lidstvo odvrátit bezprostředně hrozící (spíše už probíhající) velemalér, musíme přestat vypouštět do atmosféry tak zvané skleníkové plyny ze spalování uhlí a ropy. A to ne „trošičku“. Říkají, že musíme přestat naprosto. Prakticky Úplně. Téměř Totálně. Hodně se přiblížit k Nule.
A taky – co nejrychleji!
Toto „nejrychleji“ říkají vědci, a říká to i o švédská aktivistka. To znamená, že doporučují přímý opak zklidnění. (G.T. dokonce mluví o tom, že nám hoří střecha nad hlavou!). Mně z toho vyplývá, že jménem mladých lidí žádá, aby se začalo svižně hasit, což s nějakým „zklidněním“ vůbec nejde dohromady.
Podle mého soudu v problematice klimatu je pan Sedláček vedle jak ta jedle.
Co by se mělo dělat?
Mimochodem, ani trošku se mi nelíbí, že Sedláček mluví o tom, co „Greta chtěla“, jako by to byla nějaká kazatelka nebo prorokyně. Copak my se snad v jakémsi vytržení přizpůsobujeme přáním švédské aktivistky? Ne, my přece chceme, aby politika normálně řešila přenošený problém přehřívání planety. Nepožadujeme konec uhlí kvůli tomu, že to chtěla mladá Švédka, ale protože je to zásadně nutné pro naši budoucnost. (Gretiny „nejdivočejší sny“ bych už vůbec nechal stranou!)
Takže, když to přehledně shrnu, navrhoval bych a snažně bych prosil, aby pan Sedláček
1) si trochu prostudoval problematiku globálního oteplování, snad nejraději přímo v materiálech IPCC,
2)přestal konejšit a chlácholit české občanstvo. To mohou dělat i jiní. Třeba pan Kovanda nebo paní Šichtařová. Sedláček, jakožto tvůrčí a neortodoxní myslitel měl by se zabývat důležitějšími věcmi. Mám na mysli BUDOUCNOST. Konkrétně by měl načrtávat vize možného vývoje, hledat a naznačovat, jak by se ty naše současné problémy daly zvládnout.
Ovšem, není to snadný úkol. Je obtížný. Ale zase na to není pan Sedláček sám. Může spolupracovat s paní Johanisovou nebo s panem Niedermayerem…