Reklama
 
Blog | Jiří Papoušek

Znám jednu požehnanou krásnou daň…

Světové zkušenosti se zpoplatněním uhlíkových emisí

Bezpochyby si říkáte, že mi  těch deset let působení v účetní firmě   vlezlo na mozek: normální člověk si přece nemyslí, že daň může být krásná. A „požehnaná“, tak  to už snad vůbec ne!!!

No, maličko jsem si zalaškoval, ale ne zas až tak.  Ta uhlíková daň se mi opravdu líbí (viz minulý blog) a jsem si jist, že je užitečná.  A kdybychom mluvili o mých zkušenostech z provozování  účetní firmy,  asi bych hájil názor, že  ano, tohle by opravdu mohlo fungovat, a to dokonce  i u nás.

Daň je krásná a prospěšná  hlavně tím,  že  provede práci (tj. usměrní trh) lépe než kdokoli jiný, jakkoli šikovný a jakkoli výkonný.  Daň pracuje tiše, čistě, úpravně a bez zbytečného krveprolévání, podobně  jako když   lékaři provádí operaci neinvazivním  způsobem – nevyříznou díru do těla, ale vstoupí tam nějakým tím kablíkem a na místě problém vyřeší, aniž by v těle nadělali  zbytečný nepořádek. Také  dobrá daň nepoškodí, co nemusí.  Daň nepřijde, nepraští do stolu a neřekne:“S okamžitou platností to tady zavíráme a zejtra už nechoďte do práce!“.  Dobrá daň  spolupracuje se svými klienty a když něčemu nerozumějí, všechno jim vysvětlí.

Britský úprk od uhlí

Nemohu říci, zda se zde zmiňovaná daň uplatnila všude stejně dobře. Ale v některých zemích si vedla (vede) skvěle.

Mám takový dojem, že momentálně je největším šampionem a globálně nejúspěšnější zemí v oblasti uhlíkové daně  Velká Británie.  Britové berou přehřívání planety dost vážně a už  v roce 1992 se v londýnském parlamentu dohodla  levice s pravicí na tom, že budou  emise postupně snižovat. Společně přijaly tak zvaný antifosilní zákon, který zaručoval, že pálení  uhlí a ropy na ostrovech bude postupně  omezováno až k nule.  Britové pak  podporovali obnovitelné zdroje s pomocí výkupních cen (systémem podobným tomu našemu)  a dařilo se  jim  postupně emise snižovat, nicméně  zdá se, že sami s  dosaženým tempem spokojeni nebyli, protože v  roce  2013  zavedli  uhlíkovou daň, která doplňuje nebo spíše zesiluje příliš měkký evropský systém  obchodovatelných emisních povolenek. Následovalo něco opravdu nečekaného: Británie  zamířila k bezuhlíkové energetice  opravdovým úprkem.    Jistě, pomáhal jim vítr, kterého mají hodně, ale dokud vítr není jednoznačně levnější než konkurenční zdroje, je to daň, která  vychyluje váhy tím žádoucím směrem.

Ve zprávě  agentury ECIU, která sleduje energetické a klimatické souvislosti ve světě, se uvádí, že britské  emise mezi roky 1992 a 2014 klesly o 33 procent, (přičemž mimochodem hrubý domácí produkt nejenže neklesal, ale vzrostl o 130 procent). Pak přišel již zmiňovaný skok a po třech letech, v  roce 2017, se v Británii už vyráběla jen pouhá dvě procenta elektřiny z uhlí !!. V některých dnech už všechno obstaraly ne-uhelné zdroje.  My v Česku jsme tento vývoj jako obvykle  opět nezaregistrovali, ale toto je skutečná revoluce:  uhlí  už prakticky ve Velké Británii skončilo,  zbývají  jen vzpomínky.

Podle Iaina Staffella, zástupnce  Imperial College London,   která sestavuje  každý rok žebříček průmyslových zemí podle toho, kolik uhlíku vypouští do atmosféry při výrobě elektřiny,  Britanie  snížila  své emise uhlíku z výroby elektřiny rychleji než kterákoli jiná velká země.  Stalo se to  prý díky tomu, že uhlíková daň a nižší cena plynu vytlačily uhlí ze systému. Množství elektřiny, vyrobené z uhlí, pokleslo v posledních čtyřech letech o 80%, a  to všechno, aniž by si  Britové museli nějak „utahovat opasky“ nebo naříkat nad chátrající ekonomikou. Naopak,  jak říkají ostrovní  ekonomové, dekarbonizace neboli oduhlíkování ekonomiky britské firmy  nejenže nepoškodilo, ale spíše jim pomohlo prosadit se v konkurenčním boji v nové nízkouhlíkové ekonomice, kde jsou žhavým zbožím  mj. elektromobily a zařízení pro výrobu  energie z větru.

Když toto čtu,  cítím  podiv  a  naději. Je to tak slibné! Ale taky malinko kroutím hlavou. Je možné, že by to bylo všechno až tak snadné?? Tady mi  možná jako  to nejzajímavější  přijde jedno číslo:  takto účinná britská  daň je  oproti návrhům expertů (zmiňovaným v posledním blogpostu) vlastně docela nízká, dá se říci, že se  víceméně pohybuje pod  hranicí 25 euro  za tunu uhlíku. Spolu s platbami za  emisní povolenky by daňový souhrn  dělal 30 euro za tunu CO2, přičemž experti hovoří o dani v počáteční výši 40 dolarů za tunu, což  zase –  plus mínus něco málo –  odpovídá britské skutečnosti.

Já bych si dovolil z toho vyvodit, že daň ve zmíněné výši 30 euro by tedy s největší pravděpodobností ani  naši, ani evropskou ekonomiku nepoškodila, spíše by jí  prospěla  a pomohla by její modernizaci ( jakkoli by při zavádění někteří potrefení miliardáři nepochybně ječeli, jako když je na nože bere…)

Funguje to i jinde

Podobná uhlíková daň funguje od začátku devadesátých let  i ve Švédsku, kde také průběžně stoupá  hrubý domácí produkt.  I zde  statistiky říkají, že daň v žádném případě nepoškodila švédskou ekonomiku, spíš naopak, podpořila ji. Švédští odborníci uvádějí, že v  letech 1990 – 2014 se zvedl  hrubý  domácí produktu o 61% , přičemž emise CO2 klesly v tomto období o 23 procent.

Obecná sazba daně byla v roce 1991 nízká a  a postupně se zvyšovala  Obvykle bylo zvyšování daně pro domácnosti i pro firmy kombinováno s různými úlevami.  Vzhledem k tomu, že ochrana životního  prostředí je důležitou  prioritou švédské vlády i lidí, není divné, že  veřejnost daň respektuje, i když není vždy jednoznačně kompenzována. Významné části peněz, získaných z daně, byly vloženy do rozvoje veřejné dopravy, dálkového vytápění a domovních izolací.

Daň byla zavedena i v kanadské provincii Britská Kolumbie.  Tam byla daň v průzkumech z počátku hodnocena jako populární, snad  protože výtěžek z daně se vracel lidem, zvláště s nízkými příjmy.   Emise dosti klesaly, a ekonomika nestrádala, ale při změně regionální vlády se daň i výsledky jaksi vytratily.

Domácnosti v klidu

Už víckrát jsem tady napsal, že si nemyslím, že bychom měli, když řešíme globální oteplování, pořád hypnotizovaně hledět na to, zda a jaký bude či nebude růst ekonomiky. Myslím si, že bychom měli především  řešit problém změny klimatu a přitom užívat zdravého rozumu a udělat co nejmenší škody v ekonomice. Jak jsme nyní viděli,  vůbec to nevypadá, že by nějaké  problémy vzniknout měly, spíše naopak. ( Hurá!) Problémem zjevně ani není  nezaměstnanost (kterou se zaklínají zastánci uhlí), například po zavedení v Dánsku nebo v Německu zaměstnanost stoupla, a ani v jiných zemích neklesla.

Co by ale problémem být mohlo, je situace některých chudších domácností.   Ty by se mohly v určitých fázích zavádění daně dostat do obtíží, zejména v tom případě, že by výraznější daň nebyla kompenzována nějakým jiným opatřením. S tím se ale počítá. Uhlíková daň může být vyvážena snížením jiné daně, zvýšením důchodů nebo může být výnos z daní jednoduše vracen nějakou formou přímo lidem. Tak to provedli například v Britské Kolumbii nebo ve  Švédsku.  (Já  bych byl myslel,  že to tak bude i nejpopulárnější, ale není tomu vždycky tak. V některých případech lidé sami navrhují, že by výnos z daně měl jít spíš  třeba na zateplování budov a podobně. )

No, nevím, ale myslím, že už jen z toho mála, co jsem tady napsal, je vidět, že se svět skutečně mohl  tomu problému s globálním oteplování  celkem snadno (a aspoň na čas),  vyhnout. Daň v přiměřené výši by mohly uplatnit  téměř všechny státy světa, chudé i bohaté.  Všichni mohli postupovat  krok za krokem. A  kdyby byly některé státy nějak zuřivě proti zavedení daně,  mohla se využít myšlenka klimatického klubu, o níž jsem tu taky psal. Neboli, zdaňovat mohla zpočátku menší skupina zemí, které si mohly vzájemně poskytovat zajímavé výhody, přičemž tyto výhody by do této skupiny lákaly další a další země.

My v Česku (kdybychom měli uhlíkovou daň a ne podporu obnovitelných zdrojů) bychom se například byli vyhnuli zneužití podpory pro obnovitelné zdroje, protože kdyby místo až nezamýšleně vysoké podpory obnovitelných zdrojů byly zdaněny uhlí a ropa, tlak na změnu by vznikl a přitom by nebylo co rozkrást.

I když u nás…Kdo ví!

A příště ještě jednou, naposledy  o uhlíkové dani.

————————————————————-

https://www.theguardian.com/environment/2017/mar/06/uk-carbon-emissions-drop-to-lowest-level-since-19th-century-study-finds

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama